Jedno slunečné odpoledne ve vědeckém městečku.

Sci-fi povídka ve formě blogového zápisku, k zamyšlení o tom, jak nové technologie mění společnost a částečně také o tom, jak se s tím lidé vyrovnávají. Štítky: sci-fi; rok 2063; bloger; čtyři ruce; ze života; plastická chirurgie; fyzioterapie; staré dobré časy.

Tenhle nápad se mi v hlavě uchovat ještě z doby, kdy jsme se v dějepise učili o době před emancipací žen... Muži, třeste se, co na vás vymýšlím!

Povídka o andělu nebo ďáblu? A taky o junk DNA.

Parodie na knihu Sebastiána Wortyse „Wesmírný omyl aneb Někde to začít musí“, v níž jsem ani jednou nepoužil/a slovo se základem „vesmír“. Příběh mladého snílka-muže, který se vydává do daleké budoucnosti, aby naplnil smysl svého života zjištěním, jaký to má všechno smysl a jak život vzniknul. (Nepodařilo se mi zparodovat úplně všechno, protože původní kniha je mimořádně obsáhlá. Zjistíte ale, kdo jsou vododělové, jak bude chutnat cementový nápoj, jak vypadá komunistický hypermarket, co chytrý spotřebič neumí, jaké budou vady neokapitalismu, co vznikne spojením komunismu s nomádismem nebo co bude dělat Santa Claus za sto tisíc let! Co byste čekali od parodie na humorné sci-fi? No, vlastně se asi ještě pobavíte...)

Veselá sci-fi povídka s poučným poselstvím:)

Napsáno v březnu roku 2010. Mé první sci-fi, které původně jako sci-fi nebylo zamýšleno. Žena se ocitá ve světě, který jí je cizí, a snaží se nějak zjistit, proč je jediná, kdo si aspoň matně pamatuje na to, jak vypadal život předtím, než se smrskl na práci a čas strávený v hypermoderním bytě.

Sen o hrdinství.

Setkání s proslulým mágem Davidem Copperfieldem proběhlo pouze v autorově fantazii. Je datováno do 90. let minulého století, ještě před návštěvou iluzionisty v České republice.

Trochu jsem si pohrál. Pro povídku byly použity články: http://21stoleti.cz/blog/2004/02/21/svet-vrazednych-rostlin/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Nervov%C3%BD_vzruch

sci-fi povídka ze života

Jak by to také mohlo vypadat...

zápletka se mi zdála, když jsem usnul v autobuse, asi mi ji našeptal duch Stanislawa Lema

Jsem fanouškem P.K.Dicka, občas mi přijde na mysl pár zajimavých nápadů ale nedostal jsem se k jejich realizaci, dokud nám češtinář nezadal slohovou práci na téma "I ta nejhorší hodina trvá jen 60 minut"..od témata jsem se nakonec dosti odchýlil a je tam zakomponováno násilně, nicmene k předělání se taky jen tak nedostanu...a nemyslím si, že to je úplně špatné...v budoucnu plánuji předelat a o hodne rozšířit. Přecejen na těch 2 000 slovech, při zadání dolní hranice 200, už jsem se musel zastavit, aby češtinář moc nezřil. Pár špatných čárek a velkých písmen prosím taktéž odpustě, ani k jejich oprave se nějak nemám...Tak, třeba se to bude někomu líbit...

Podraz na mimozemšťana.