Dekontaminace osobnosti

Kde opřít se mám?
kde stavět mám kryt?
se drolím na prach,
oni maj na mě vliv.

Jsou těžší než smrt,
uzly stahují krk,
střepy řežou do zad,
mám ke smrti sklon.

Černý je verš,
chrlí kyselý déšť,
na mou duši je hon,
v srdci hluboko trn,

Stíny lákaly lhát,
mysl bouří se z vln,
v tichu zůstal jsem stát,
jak když udeřil hrom.

Teď mě solí vlastní vinou,
proti všem, jen vlastní silou.
všechny hříchy v jedno splynou,
světlo svítí na hlubinou.

Každý krok v cestě z trní,
čas mě zlomil, hrana zvoní.
Zas žal pohár plní,
já tu byl jenom pro ni.