Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

někdo mi říkal, že ty nejlepší příběhy si člověk musí prožit, měl pravdu...

Vydal jsem svoji první knížku s názvem Děvky, žádný ohlas, není objeven další Viewegh nejsem nic vyjímečného, jen další hovno v přetékající okolní nudě.

Když se chcete v klidu něco naučit - nechoďte na kolejích do kuchyňky.

Bohužel to je podle skutečné události ... ale takovej je život. Jak se jen člověk může změnit. Ps. možná jste na to už narazili na jiných stránkách ...

Líbil by se vám tento styl psaní? Kdo to dočte, dostane větrový bonbon. stačí mi pak napsat adresu.

Co sem napsat?:-)

Dočasná pracovní neschopnost a trocha masochismu.

Považujete jízdu tramvají "na černo" za adrenalin? Ale pro koho? Pro vás či pro přepravní kontrolu či někoho docela jiného? O tom je tato povídka ze života.

Nehledejte mě v tom. Stejně bych řekla, že jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a jedná se jen o výplod vaší fantazie. Ale přeci jen... Možná malé rozloučení, možná vysvětlení... Kdo ví.

o tom čeho se bojí a kdo nás před tím ochrání

o sexu bez lásky .......zkuste to...... možná budete překvapeni. (Psal Immotyob, dílko pouze na přání vkládám) :) komentářů se nezdržujte...

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Nemůžu do práce odejít, aníž bych si ho nevyhonil, to bych pak koukal na každou babu se zájmem a chtíčem a zas bych chtěl opíchat všechny hubený devetenáctky pod sluncem. První kolo je super, ani ne za dvě minuty otírám ruku do ponožky pohozený vedle postele.

Ještě včera jsem měl pozvracené rameno od říhnutí. Ládovali jsme jim zobáčky a najednou.....