Dočasná pracovní neschopnost a trocha masochismu.

Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

Pocta vlastnímu kelímku, reklama na milkshake a úvaha o životě mincí.

Zvláštní povídka o Singularis/dovi, jeho/jejím pohledu na svět a umývání hlavy šamponem.

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Chůze podporuje myšlení. O realitě, iluzích, osamělých ovcích a oblíbených hlemýždích.

Povídka z velmi blízké budoucnosti.

povídka ze života, ne nutně mého

Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

Zdeněk a Jitka zažili přerod zrady ve vzájemné pochopení a rozpadlého heterosexuálního vztahu v poklidné přátelství. A zvládli to v jednom telefonním rozhovoru. (Povídka ve formě scénáře, na rozhraní realismu a naturalismu.)

Napůl podle snu, napůl podle skutečnosti. Absurdní námět a ještě absurdnější provedení...

Dva sbližující se mladí lidé se „dobrodružně“ vydávají poznat krásu, kterou oči nespatří.

Má první dokončená povídka. Název zatím stále hledám. Budu ráda za jakékoliv připomínky a reakce.

Věnováno všem múzám, který maj existovat jen v alternativních dimenzích.