Moje nové PC

Po dlouhé době jsem se rozhodl inovovat a objednal si nové PC. Můj model z roku 2028 už byl skoro muzejní kus, málokdo má stejný stroj čtyři roky tak jako já, ale to víte, ač tak či onak si na něj zvyknete a nechcete si (zejména v mých letech) zvykat zase na něco jiného. Hlavní problém byl v tom, že jsem na něm nemohl rozchodit nové programy, které vyžadovaly lepší hardware i software. Pokrok holt nezastavíš.
Dron přiletěl ještě před stanoveným časem, obkroužil dům a zůstal viset ve vzduchu před vchodem asi ve výšce pěti metrů nad zemí. Vyšel jsem ven, zvedl hlavu a zpříma se na něj zadíval, aby mohl porovnat můj vzhled s fotkou, kterou jsem zadal do objednávky. Za pár vteřin mě poznal a způsobně přede mnou přistál. Přiložil jsem palec k identifikačnímu okénku, Velký Bratr otisk odsouhlasil, zámek chapadel cvakl, vzal jsem si balíček a dron odfrčel. PC měl standardní současný design, asi půlmetr dlouhý duralový válec s gumovými chrániči na koncích. Vyklopil jsem opěrné nožičky a vyroloval fóliový displej. Zmáčkl zapínací tlačítko, zvolil komunikační jazyk češtinu a objevil se nápis:
Jsem tvůj Asistent/-ka, zvol prosím mé pohlaví - muž - žena – jiné. Vůbec jsem nebyl zvědavý na „jiné“ a dotykem zvolil „žena“. Další příkaz:
Prosím vložte si do ucha komunikační „pecku“, která je přiložena. Vložil jsem. Displej se rozzářil a objevila se na něm pohledná ženská tvář:
Jsem tvoje asistentka, zvol prosím moje jméno. Jakmile ho příště vyslovíš, zapnu počítač a zeptám se tě na tvé přání.
Podíval jsem se do zahrady, „dobře, tak třeba Hortenzie“. Dal jsem si záležet na pečlivé výslovnosti, stroji nějakou dobu trvá, než si uloží do paměti vaši slovní zásobu a výslovnost. Později z tónu hlasu odečte i vaše duševní rozpoložení, jež zkombinuje s výrazem ve vaší tváři, kterou stále snímá mikrokamerou na displeji.
Hortenzie je hezké jméno. Pokud nejsi spokojen s mým vzhledem, můžeš ho změnit.
„Ne myslím, že docela ujde.“
Nerozumím, vzhled neumí chodit.
„Ale né, to se jen tak říká, jako že je přijatelný.“
Děkuji za vysvětlení, ukládám si tento obrat do seznamu tvých slov a frází.
Máš nějaké přání?
„Jo mám jich asi milión“ zabručel jsem si víceméně pro sebe, ale mikrofon, který bere zvuk z chvění lebečních kostí, je velmi citlivý.
Milión překračuje moji kapacitu, mohu zaregistrovat a současně pracovat na plnění maximálně 2048 přání.
„Ježíši, to jsi tak blbá? Samozřejmě, že jich nemám milión.“
Zvolil jsi jméno Hortenzie, chceš změnit mé jméno na Ježíš? Ježíš je mužské jméno, chceš změnit mé pohlaví? Snažím se ti pomoci a nebýt hloupá.
„Dobře“ pravil jsem smířlivě, „to neplatilo tobě, Ježíši je zvolání vyjadřující zoufalství, nikoliv oslovení, tvé pohlaví mi vyhovuje.
Děkuji za vysvětlení, ukládám si tento obrat do seznamu tvých slov a frází.
Jaký je tedy skutečný počet tvých přání?
„Teď mám jedno důležité, potřebuji převést data a programové vybavení z mého starého PC do nového.“
Samozřejmě, to není problém, jaký je kód tvého cloudu?
„Skladvolovin271828“
Připojila jsem se na tvůj cloud a zahajuji přenos dat. Struktura tvých adresářů není optimální, mohu ji upravit?
„Zbláznila ses? To pak nic nenajdu.“
Nemohu se zbláznit, funguji podle programu. Optimalizací struktury bys ušetřil čas při vyhledávání.
„Nech ty chlívky tak, jak je mám nastavené.“
Nerozumím, chlívky se týkají chovu domácích zvířat, nevím, jak souvisí se strukturou adresářů.
Cítil jsem, jak mi stoupá krevní tlak, ale zachoval jsem klidný hlas: „Adresářům někdy prostě říkám chlívky“, ozřejmil jsem.
Děkuji za vysvětlení, ukládám si tento obrat do seznamu tvých slov a frází. Nevidím adresář „Moje hry“, mám ho doplnit?
„Ne, hry na PC nehraji“, pravil jsem důrazně.
Nevidím adresář „Moje hudba“, mám ho doplnit?
Byla důsledná, „Ne, hudbu poslouchám on-line z hudebních serverů“.
Videa máš uložené v adresáři „Fotky“, nechceš ho přesunout do kořenového adresáře? Nevzdávala se.
„Ne, ne, ne“, zavyl jsem, „nech to celé být tak, jak to je, jinak v tom budu mít bordel“.
Nerozumím, nevím, jak souvisí nevěstinec se strukturou adresářů.
„Bordel znamená také zmatek, nepořádek“, panebože, kdo dělá ty slovníky?
Děkuji za vysvětlení, ukládám si tento obrat do seznamu tvých slov a frází. Z výrazu tvé tváře a tónu tvého hlasu usuzuji, že jsi rozrušen. Jsi v pořádku?
„To si teda piš, že nejsem, když místo abys makala, máš mraky blbých dotazů“, vyjel jsem na ni.
Nerozumím, psát si nic nemusím, mám vysokokapacitní paměť, nebyla jsem vybavena prsty, proto nemohu makat a nevím, jak souvisí mraky s mými dotazy.
„Už nemám sílu ti to teď vysvětlovat, necháme to na jindy“, hlesl jsem rezignovaně.
Máš nějaké další přání?
„Jo, ještě jedno bych měl“, ušklíbl jsem se potměšile, „chtěl bych ti změnit jméno.“
Jaké nové jméno jsi vybral?
„Kráva“.
Ano, rozumím, ale je několik důvodů, proč není optimální.
„Jaképak jsou to důvody?“ Zeptal jsem se nevinně.
Kráva je samice tura domácího, zmíníš-li ji náhodně v hovoru, aktivuji se. Pokud mne zavoláš a poblíž bude nějaká dáma, mohla by si to špatně vyložit. Toto jméno PC Asistentek je také druhé nejčastější.
To mne zaujalo, „Jaké je to úplně nejčastější?“
Skoro se mi zdálo, že jsem postřehl milisekundu zaváhání.
Piča.
S pocitem zadostiučinění, že svět pořád ještě funguje tak, jak má, jsem vypnul počítač.