"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Ač to tak nejdřív nevypadá, je to příběh o subjektivitě hodnocení amatérské umělecké tvorby. A taky o lži ve službách dobra.

Tak tahle už je s happyendem, i když jak se to vezme :-).

Moje jediná povídka, už je to taky hezkých pár let co jsem ji napsal.

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí.. / kritizujte, jsem jen pokusný králíček v psaní povídek.. ráda uvítám upozornění na nedostatky.. :)

.. volné pokračování vyprávění http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27750-nazev-nevim

Znáte projekt Piána na ulici? Pamatujete když na "hlaváku" stál klavír?

Drabble povídka na zadaná slova: mít*jazyk*vesta.

Pokračování příběhu a povídky "Takové jedno zmrtvýchvstání". S předchozími povídkami jsem trochu odbočil a zavzpomínal na to šílené a nevinné dětství.

Rozdělaná věc. Jde o inspiraci skandinávskou literaturou a filmem.

Tahle povídka by se klidně mohla jmenovat úplně jinak. Třeba "Trable s občankou". Ale posuďte sami a zkuste se začíst do příběhu skutečně ze života, který jsem se přes částečné a nezbytné odbornosti snažila zpracovat přístupnou formou....