Předchozím dílem jsem si další psaní trošku zkomplikovala, ale rozhodla jsem se pro třetí možnost pokračování. Tak snad jsem vybrala dobře. (Pro zajímavost: první možnost byla nechat ji mrtvou a ta druhá, že by to byl jen sen.)

Tenhle díl je speciálně věnovaný Mannaz, za to, jak mi pomáhá tím, jak hltá další a další díly Vlkodlačí hrozby. Proto zatím ještě daruji Nisovi život a tahle kapitolka bude věnována především jeho proměně. :) Ještě jednou díky :))

Uf, konečně jsem to dopsala, pořádně jsem se u toho zapotila, tak doufám, že to bude stát za to.

Tahle část Vlkodlačí hrozby se pro mě stala neskutečným oříškem a nevyřešitelným rébusem. Tak doufám, že jsem se s tím nakonec poprala aspoň trošku dobře.

Musela jsem vložit jen takhle krátký kousek, víc mi toho vložit nešlo. Přiznám se, že jsem to nevymýšlela sama, spoluautorem je Tadeáš Suchý. :)

První opravdu zákeřná lest, se kterou jsem se při Dračím doupěti setkala. Doufám, že tam nebude působit příliš nepatřičně, snažila jsem se to tam začlenit jako jakoukoli jinou scénu :)

Začínám zjišťovat, že nestíhám psát :D Siena si ale najde svého druha, se kterým se rozhodne strávit život, aby nebyla stále sama, i upírky potřebují společnost. Ale budu vás do zítřka trošku napínat, aby se neřeklo. :) Navíc musím pokračování dopsat :D

"Zemřeme..." zašeptala jsem a ohlédla se na kotouč slunce. Neviděla jsem ho několik století. Nosil život, ale ne pro mne. Pro mě teď znamenal smrt...

Po dlouhé době se zase vracím k jednomu rozepsanému dílku. :)

Siena a elfští bohové? Mimochodem, těšte se na konec celého románu, dostala jsem brilantní nápad, jak vše zakončit!

Dost klišé, co se tohoto sci-fi žánru týče, ani jsem to nepsala teď, ale asi před půl rokem. :D Ale bylo by docela fajn pokračovat, kapitoly jsou krátké, tak doufám, že se nebudete nudit...