Krátká bojová fantasy povídka, ze světa, který se třeba jednoho dne dočká širšího popsání.

Na tuto svou "stařičkou" povídku jsem si vzpomněl při čtení jednoho puerova díla. Snad mě nebude podezřívat z plagiátorství. :-) Pro básníky dodávám, že v povídce je jediná "báseň", kterou jsem kdy napsal - hodnotit její formu a rým ovšem netřeba - je z ní zcela jasné, proč píšu raději povídky a úvahy. :-))

Obyčejné věci se stanou neobyčejnými. Díky těm, kteří to čtou, každý komentář potěší :-).

Letmý náhled do nově objeveného světa a v ději malý krok vpřed.

Díky za komentáře Meluzině. Zdá se, že to sem vkládám čistě pro ní :-).

Píši převážně FF na téma HP, jde o krátký úsek ze života v táboře, kde skončili ti, co nevyhráli válku, ti pronásledovaní, odsouzení ke zničení.

Jedná se o další můj pokus ze žánru fantasy. Tentokrát jsem se snažil o temnou a ponurou atmosféru středověkem inspirovaného světa.

Je čas něco podniknout proti hnusákům. Meluzíno, snad se ti bude líbit :-)

Jana už odhalila karty archiváři. I o něm se dozvěděla víc. Teď je čas nahlédnout do kuchyně Požíračům.

Něco o původu jedné postavy. Upozorňuju, že mi moc nejdou zápletky a mám radši popisy a líčení. Budu rád za každý názor.

Provinila jsem se trochou romantiky. Nevydržela jsem.

Klid je pryč. Nastává rozjezd spějící ke konci. (23.kapitolou končím).

Část I. - verze 0.5

Poslední kapitolu věnuji Meluzině.

Konečně se dostávám ke kapitole, která vysvětlí název povídky.

Trocha kouzlení - a stále v archivu.

Po setkání s Šedivcem se Jana vydá do Opusgumy. do lůna španosti...

Dost bylo archivu!