http://www.youtube.com/watch?v=yoAPw-eJuYo&feature=related

Tohle je čistá fikce. ;-) aneb když vás obviňuje vlastní literární postava

Tak to prostě je a ne, že ne.

Moje soutěžní povídka,která docela mezi básníky zabodovala. Taková oddychovka na léto, možná i další čtenáře potěší...

Svůj osud se častokrát snažíme změnit, když víme, že se stane něco špatného. Ruka osudu si nás však vždy najde a dokoná své dílo, i když jej trochu zmírní, přesto nás to bolestivě zasáhne.

Občas potkám skutečně zajímavé lidi… a občas se musím ptát… jsou to skutečně lidé?

Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Maturitní písemná práce na téma - „Jsou vítězství, která jsou hanbou.“ Josef Čapek

O můj pracovní den se rozhodně nejedná! Taková morbidní hříčka. Napište mi koment, kvůli statistice. :-))

Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

Není to zrovna pokračování, jen obraz, další pocit, se kterým jsem se ráno vzbudila. Vystřižené z dnešního snu. (jo a nevím kam to zařadit, páč je to i smutné i tajemné i ze života, tak si vyberte :) )

Kdykoliv jsem odolala pokušení, bylo mi krásně, ale kdykoliv jsem mu podlehla ...

Hm, inspirováno jedním i druhým, nikoliv třicátým třetím. A berte to, jak chcete. Tajným zdrojem myšlenek byl Seppälä

Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…

Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...