Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele
09.03.2009 1 1536(21) 0 |
Je ráno, je mi blbě po propité noci.
Vstávám.
Chtělo by to panáka na probuzení a zjištěno toho jestli ještě skutečně žiju.
Hlavní role : já
vedlejší :
holčina číslo 1 : neznám její jméno, ale dluží mi pár panáku tekil
holčina číslo 2 : jméno Jana – pěkně jsem si s ní zadováděl, škoda, že jen jako, ale flek na prostěradle je skutečný.
holčina číslo 3 : Evísek – nevzdává se, poslala mi svoji fotku se psem, pes vypadá lépe než ona.
holčina číslo 4 : nick 90-60-90, byla 14 dní nemocná, ted přede mnou zdrhla kamsi
holčina číslo 5 : píše mi jen vzkazy o tom, že bych se měl vrátit na základku a zoopakovat si gramatiku, vysmívá se mému pravopisu, je mi to jedno.
holčina číslo 6 : zaujalo ji co jsem napsal, je až moc pozitivní a má rada lidi, já taky když jsou mrtví.
Včera večer jsem psal Janě, co vyvádí, když je pátek a že nepředpokládám, že by seděla doma na židli a luštila křížovky, byla běhat, je utahaná, prý padne za vlast.
Reaguji: že bych chtěl padnout s ní, trapárna a chyba poslílat takovou sms vím, ale jak se pro něco rozhodnu, těžko mě cokoliv zastaví.
Píše Evíšek nějaký slinty o tom, jak by si představovala svého partnera a co by se jí líbilo, ty její keci mě už nebaví, a ptám se jestli chce někam zajít? Ráda by, ale je mimo Prahu. Dojídám večeři, pěkný humáč, po třech letech jsem si zase stoupnul k plotně, po hospodách za jídlo jsem za poslední roky nechal balík peněz, učím se žít úsporněji.
Přemýšlím nad ideální kombinací ženy: Z jedničky bych vzal tělo, vrazil do něj mozek ze dvojky, z trojky bych si vzal vlastnost, aby po mě šla jak slepice po flusu. Drzost by se hodila z pětky. Místo jakékoliv aktivity ležim na posteli, čumím do stropu a honím si péro. Nemůžu se udělat, asi myslím na moc věcí najednou. Zavírám oči, snažím se více uvlonit. Na moje tělo dopadají kapičky vody, je krystalicky čistá, někdo saje můj penis, bojím se tam podívat, ikdyž přez svého pivase, bych toho stejně moc neviděl, napadají mě myšlenky , jak mi mozek rozežírá sifilis, v krvi se plavý chamidie a můj imunitní sysém se rozpadá pod vlivem Aids. Tohle nemá cenu, vstávám z postele, jdu si dát ledovou sprchu.
Pokus o ledovou sprchu se nezdařil, moje tělo je ponořené do sloupce vařicí páry, penis mám v polostopořeném stavu, ještě úplně neochabnul, znova začínám pracovat na svém uspokojení, ale nedaří se mi, srovnat si myšlenky : Za měsíc jsou závody a ty místo příprav auta hraješ si se svým pindíkem, jak to, že tvý škeftíky přestaly výnášet a nemáš ani na každovečení jídlo v restauraci. Ve škole jsi to zas podělal, to nespraví flaška Burbonu jako minule, už by ses tam neměl ukazovat. Ta čubka odna proti tě zas poslala do prdele, už jsi sehnal třicet táců na nový motor, copak kradu, no přinejmenší bys měl začít. Proč se vůbec snažit o babu, když ted jsi relativně sám se sebou spokojený. Tělo by se chtělo udělat, ale mozek tento fakt odmítá. Znechucenně střikám semeno na závěs sprchy. Fyzické uspokojení dokonáno, psychicky jsem se akorát nasral.
Evísek:
Jdeme spolu na véču, jsem zvědavý jestli bude stejně urážlivá jako ve svých sms, a mejlech, nic od toho nečkám, teda jen, že bych se mohl pokusit opít, poslední dobou se mi to moc nedařilo. Nemám důvod se před kýmkoliv dělat lepší. Beru ji do kámarádovi hospody, kde mám 50% slevu na panáky, sedáme si, obvyklé nudné fréze o ničem, co bude pít, a jestli má na něco chut, úsmívá se, já zatím ne, není proč, ještě se mi žádný alkohol neplavý v krvi. Je hodně mlčenlivá, mě to znervoznuje, v hlavě se mi mele: "tak holka co na tebe vytáhnout", je blbý ji říkat, aby přiště neposílala fotky s někým dalším či zvířetem, mohly by vypadat lépe než ona. Ale přehánim zas tak špatná neni.
Objednávám si absint a pokoušim se ji vyprovokovat, aby držela krok se mnou, chce ho taky, tak to jsem zvědavý jak dlouho tohle vydrží, k jídlu objednávám stejk z lososa, super věc k panákům. Komunikace pořád vázne, asi nemám svůj den na bavení a nebo je to moc snadná kořist, abych sám sebe vybudil k větší aktivitě. Po třetím panáku absintu ji prozradím, že mě bude muset odnést, protože jestli takhle budeme pokračovat dál, nevím jak ještě dlouho budu schopen ovládat svoje údy.
Zasmála se.
Já to ale myslel vážně.
Už ani na pohled nevypadá, tak špatně. Přinášejí jídlo, moje záchrana, trávení by mohlo zmírnit opilost, no fungovalo by to, kdybych do sebe nelil absinta, na něj krom vypumpování žaludku nepomůže nic. Dojídáme, ptám se jestli chce ještě panáka, říká , že to není problém, no možná u ní, u mě už pomalu je, říkám si tohle je poslední, pak ji to musí položit, víc jak jednoho já nezvládnu. Domluvíme se na remize, možná by ještě jednoho snesla, já už ne, to bych jí pak ukázal, jak vypadá stejk po hodince v žaludku. Jsme venku, říkám, že se snažím slečny pak i doprovodit domů, ale že mě dostala, a budu rád když se dobelhám domů a jestli chce je tam volná postel i bez chlapa. Zavlíkla se do mě, a ploužíme se po nábřeží směr anděl, tramvají jet nechci, takhle mám šanci na studeném vzduchu udržet všechno v sobě. Jsme u mě, je mi lépe, strávená hodka chůzí mi pomohla to nejhorší přežít. Pomáhám ji z bundy, vedu ji do svého pokoje, kde se krom dvou postelí, (letiště) kompa a stovky pavouků nic nenachází. Ptám se jí, jestli nechce sprchu. Je trochu viděšená z terárek s pavoukama, hm asi jsem se zapomněl zmínit. Říkám jestli ti to dělá takový problém,tak já je něčím překreji, odpověd, já už je viděla, a bylo by to jen horší, když nějaký vyleze tahle ho uvidím, jdu do ledničky pro vodku a džus, dělám ji striptíz (hodně nepovedený) a odebírám se do sprchy. Vracím se, leží pod dekou, její věci jsou složený na židly, dumám nad tím jestli leží pod dekou úplně nahá, bylo by to hezký překvápko. V kompu pouštím nějakou klidnou hudbu Floydy.
Ulehám na vedlejší postel, díváme se na sebe, trapná chvilka kdo začne první, a nebo nezačne, v tom stavu co jsem, vím já bych ji těžko tvrdil že nemám zájem. Bere do ruky moji ruku schováva jí pod deku a přiloží ji na svoje prsa, chvilku si s nima hraju, pak ji beru za bok a převracím ji na sebe, není úplně nahá, má na sobě bílé kalhotky. Líbá mě, přemýšlím nad tím kdy bude nejvhodnější okamžik stáhnout z ní kalhotky, bejt mě, tak hadry bych z ní serval hned u vchodu, vzal ji sebou do sprchy a otlouknul s ní všechny stěny. Vím, že jsem "teprve" její druhý, volím pomalejší tempo.
Líbám ji na krk potom prsa, svoje ústa směřuju na břiško k pupíku a pod něj, hezky vzdychá.
Jazykem posouvám její kalhotky níž, pomáhám si rukama.
Zastavuje mě, rukou si nandá kalhotky do původní pozice.
Sakra zrada, tohle jsem nečekal.
Moji hlavu sevře rukama a táhne ji nahoru, (v hlavě mi mele, holka co mi to děláš a nebo sobě?)
Díváme se znova do očí, ptám se, tobě se to nelíbí?
Ona: jo líbí je to příjemné,
Já: tak proč v tom nepokračovat?
Ona: potřebuju vědět pár věcí?
Já: hm (v moji hlavě: kurva proč to ted chceš kazit posranýma otázkama, to by nestačilo ráno?)
Ona: Chci vědět jestli to se mnou myslíš vážně?
Já: mlčím ( Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele)
Ona: tak nic, vstává a obléká se
Já: (asi bych měl něco říct)
Jsou dvě hodiny ráno.
Říkám: "doprovodím tě na tramvaj, budu mít aspoň klid na duši,
že jsi se odtať dostala v pořádku". Má na krajíčku.
A proč mě je taky blbě, měl bych bejt přinejmenším nasranej, že jsem si zas nezapíchal.
Když píchá celej svět okolo.
Nastupuje do noční tramvaje mává mi a asi i brečí, sklo je moc zmalovaný sprejema.
Otáčim se a jdu do nonstopu.
Vstávám.
Chtělo by to panáka na probuzení a zjištěno toho jestli ještě skutečně žiju.
Hlavní role : já
vedlejší :
holčina číslo 1 : neznám její jméno, ale dluží mi pár panáku tekil
holčina číslo 2 : jméno Jana – pěkně jsem si s ní zadováděl, škoda, že jen jako, ale flek na prostěradle je skutečný.
holčina číslo 3 : Evísek – nevzdává se, poslala mi svoji fotku se psem, pes vypadá lépe než ona.
holčina číslo 4 : nick 90-60-90, byla 14 dní nemocná, ted přede mnou zdrhla kamsi
holčina číslo 5 : píše mi jen vzkazy o tom, že bych se měl vrátit na základku a zoopakovat si gramatiku, vysmívá se mému pravopisu, je mi to jedno.
holčina číslo 6 : zaujalo ji co jsem napsal, je až moc pozitivní a má rada lidi, já taky když jsou mrtví.
Včera večer jsem psal Janě, co vyvádí, když je pátek a že nepředpokládám, že by seděla doma na židli a luštila křížovky, byla běhat, je utahaná, prý padne za vlast.
Reaguji: že bych chtěl padnout s ní, trapárna a chyba poslílat takovou sms vím, ale jak se pro něco rozhodnu, těžko mě cokoliv zastaví.
Píše Evíšek nějaký slinty o tom, jak by si představovala svého partnera a co by se jí líbilo, ty její keci mě už nebaví, a ptám se jestli chce někam zajít? Ráda by, ale je mimo Prahu. Dojídám večeři, pěkný humáč, po třech letech jsem si zase stoupnul k plotně, po hospodách za jídlo jsem za poslední roky nechal balík peněz, učím se žít úsporněji.
Přemýšlím nad ideální kombinací ženy: Z jedničky bych vzal tělo, vrazil do něj mozek ze dvojky, z trojky bych si vzal vlastnost, aby po mě šla jak slepice po flusu. Drzost by se hodila z pětky. Místo jakékoliv aktivity ležim na posteli, čumím do stropu a honím si péro. Nemůžu se udělat, asi myslím na moc věcí najednou. Zavírám oči, snažím se více uvlonit. Na moje tělo dopadají kapičky vody, je krystalicky čistá, někdo saje můj penis, bojím se tam podívat, ikdyž přez svého pivase, bych toho stejně moc neviděl, napadají mě myšlenky , jak mi mozek rozežírá sifilis, v krvi se plavý chamidie a můj imunitní sysém se rozpadá pod vlivem Aids. Tohle nemá cenu, vstávám z postele, jdu si dát ledovou sprchu.
Pokus o ledovou sprchu se nezdařil, moje tělo je ponořené do sloupce vařicí páry, penis mám v polostopořeném stavu, ještě úplně neochabnul, znova začínám pracovat na svém uspokojení, ale nedaří se mi, srovnat si myšlenky : Za měsíc jsou závody a ty místo příprav auta hraješ si se svým pindíkem, jak to, že tvý škeftíky přestaly výnášet a nemáš ani na každovečení jídlo v restauraci. Ve škole jsi to zas podělal, to nespraví flaška Burbonu jako minule, už by ses tam neměl ukazovat. Ta čubka odna proti tě zas poslala do prdele, už jsi sehnal třicet táců na nový motor, copak kradu, no přinejmenší bys měl začít. Proč se vůbec snažit o babu, když ted jsi relativně sám se sebou spokojený. Tělo by se chtělo udělat, ale mozek tento fakt odmítá. Znechucenně střikám semeno na závěs sprchy. Fyzické uspokojení dokonáno, psychicky jsem se akorát nasral.
Evísek:
Jdeme spolu na véču, jsem zvědavý jestli bude stejně urážlivá jako ve svých sms, a mejlech, nic od toho nečkám, teda jen, že bych se mohl pokusit opít, poslední dobou se mi to moc nedařilo. Nemám důvod se před kýmkoliv dělat lepší. Beru ji do kámarádovi hospody, kde mám 50% slevu na panáky, sedáme si, obvyklé nudné fréze o ničem, co bude pít, a jestli má na něco chut, úsmívá se, já zatím ne, není proč, ještě se mi žádný alkohol neplavý v krvi. Je hodně mlčenlivá, mě to znervoznuje, v hlavě se mi mele: "tak holka co na tebe vytáhnout", je blbý ji říkat, aby přiště neposílala fotky s někým dalším či zvířetem, mohly by vypadat lépe než ona. Ale přehánim zas tak špatná neni.
Objednávám si absint a pokoušim se ji vyprovokovat, aby držela krok se mnou, chce ho taky, tak to jsem zvědavý jak dlouho tohle vydrží, k jídlu objednávám stejk z lososa, super věc k panákům. Komunikace pořád vázne, asi nemám svůj den na bavení a nebo je to moc snadná kořist, abych sám sebe vybudil k větší aktivitě. Po třetím panáku absintu ji prozradím, že mě bude muset odnést, protože jestli takhle budeme pokračovat dál, nevím jak ještě dlouho budu schopen ovládat svoje údy.
Zasmála se.
Já to ale myslel vážně.
Už ani na pohled nevypadá, tak špatně. Přinášejí jídlo, moje záchrana, trávení by mohlo zmírnit opilost, no fungovalo by to, kdybych do sebe nelil absinta, na něj krom vypumpování žaludku nepomůže nic. Dojídáme, ptám se jestli chce ještě panáka, říká , že to není problém, no možná u ní, u mě už pomalu je, říkám si tohle je poslední, pak ji to musí položit, víc jak jednoho já nezvládnu. Domluvíme se na remize, možná by ještě jednoho snesla, já už ne, to bych jí pak ukázal, jak vypadá stejk po hodince v žaludku. Jsme venku, říkám, že se snažím slečny pak i doprovodit domů, ale že mě dostala, a budu rád když se dobelhám domů a jestli chce je tam volná postel i bez chlapa. Zavlíkla se do mě, a ploužíme se po nábřeží směr anděl, tramvají jet nechci, takhle mám šanci na studeném vzduchu udržet všechno v sobě. Jsme u mě, je mi lépe, strávená hodka chůzí mi pomohla to nejhorší přežít. Pomáhám ji z bundy, vedu ji do svého pokoje, kde se krom dvou postelí, (letiště) kompa a stovky pavouků nic nenachází. Ptám se jí, jestli nechce sprchu. Je trochu viděšená z terárek s pavoukama, hm asi jsem se zapomněl zmínit. Říkám jestli ti to dělá takový problém,tak já je něčím překreji, odpověd, já už je viděla, a bylo by to jen horší, když nějaký vyleze tahle ho uvidím, jdu do ledničky pro vodku a džus, dělám ji striptíz (hodně nepovedený) a odebírám se do sprchy. Vracím se, leží pod dekou, její věci jsou složený na židly, dumám nad tím jestli leží pod dekou úplně nahá, bylo by to hezký překvápko. V kompu pouštím nějakou klidnou hudbu Floydy.
Ulehám na vedlejší postel, díváme se na sebe, trapná chvilka kdo začne první, a nebo nezačne, v tom stavu co jsem, vím já bych ji těžko tvrdil že nemám zájem. Bere do ruky moji ruku schováva jí pod deku a přiloží ji na svoje prsa, chvilku si s nima hraju, pak ji beru za bok a převracím ji na sebe, není úplně nahá, má na sobě bílé kalhotky. Líbá mě, přemýšlím nad tím kdy bude nejvhodnější okamžik stáhnout z ní kalhotky, bejt mě, tak hadry bych z ní serval hned u vchodu, vzal ji sebou do sprchy a otlouknul s ní všechny stěny. Vím, že jsem "teprve" její druhý, volím pomalejší tempo.
Líbám ji na krk potom prsa, svoje ústa směřuju na břiško k pupíku a pod něj, hezky vzdychá.
Jazykem posouvám její kalhotky níž, pomáhám si rukama.
Zastavuje mě, rukou si nandá kalhotky do původní pozice.
Sakra zrada, tohle jsem nečekal.
Moji hlavu sevře rukama a táhne ji nahoru, (v hlavě mi mele, holka co mi to děláš a nebo sobě?)
Díváme se znova do očí, ptám se, tobě se to nelíbí?
Ona: jo líbí je to příjemné,
Já: tak proč v tom nepokračovat?
Ona: potřebuju vědět pár věcí?
Já: hm (v moji hlavě: kurva proč to ted chceš kazit posranýma otázkama, to by nestačilo ráno?)
Ona: Chci vědět jestli to se mnou myslíš vážně?
Já: mlčím ( Vážně? Jak vážně? To ti tady mám slíbit, že s tebou budu dokud nezhebnu? Já nelžu. Nevím co bude za zítra, natož za týden. Sakra tohle sis měla rozmyslet než jsi mi vlezla nahá do postele)
Ona: tak nic, vstává a obléká se
Já: (asi bych měl něco říct)
Jsou dvě hodiny ráno.
Říkám: "doprovodím tě na tramvaj, budu mít aspoň klid na duši,
že jsi se odtať dostala v pořádku". Má na krajíčku.
A proč mě je taky blbě, měl bych bejt přinejmenším nasranej, že jsem si zas nezapíchal.
Když píchá celej svět okolo.
Nastupuje do noční tramvaje mává mi a asi i brečí, sklo je moc zmalovaný sprejema.
Otáčim se a jdu do nonstopu.
13.03.2009 - 17:38
Už anotace mě dostala...jo líbí se mi to, civilní jazyk a tak. Dobrý postřehy, akorát bych jich brala více. Doufám, že bude pokráčko, protože ten tvůj looser mi zpříjemnil den. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Seznámení - Inzerát II. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nonstop
Předchozí dílo autora : Seznámení - Inzerát