Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

I uprostřed ničivé bouře se nachází klidné místo. Nádech před pokračováním pohromy. Lidský život plný bouřlivých událostí by byl nesnesitelný nebýt takového Oka hurikánu.

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

Hrdina této povídky se sice trochu víc nadřel, ale nakonec se mu to vyplatilo...

Příběh jedenadvaceti dnů...

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

.. aneb jak mi bylo, když se její duše přemístila do lepších životních podmínek .. [nebaví vás číst *dlouhé* povídky? Poté Vám radím: "Kašlete na to!."] Už chápu pocity přátel umírajících.. uch..

K téhle povídce se snad dá jen dodat, že je sice delší, ale věřím, že jde o silný příběh, délka povídky neodradí čtenáře a dočtou ji až do samého konce

..."krize středního věku? nebo co?!:-))))

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Co se skrývá za zavřenými dveřmi?