Rád pozoruju lidi kolem sebe. Občas si sednu v létě na zahrádku některé z tichých Brněnských kaváren. Dám si kávu nebo pivo a přečtu si noviny. Takové obyčejné, příjemné letní odpoledne.

.. lze ji obelstít? Povídka s kapkou černého humoru.

Vzdálená budoucnost, avšak přesto blízká naší současnosti. Vždyť čeho se bojíme? Sami sebe? Ne? Tak čeho? Toho co bylo? Pochybuji. Co je? Co bude? Možná.

Psáno pod lehkým vlivem červeného vína. Odkaz na to, co se děje v mojem světě, když ho nehlídám.

Můžu snad žít v krabici?

Ne, to není dobou, to my jsme divní...

Jedna ze starších věcí. Dost starších. To se člověk potřeboval prostě odventilovat. A lepší je to na papír, než v životě.

Název odkazuje na reklamní slogan z 90. let jedné nejmenované Japonské automobilky. Prosím o maximální kritiku

„Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.“ (Seneca - římský filozof a básník)

Kategorie: povídky / nesmyslné

Je to o dívce, která uměla létat a utíkala tak před problémy ve škole. Povídka poskládaná z mých snů, které se mi v noci zdají, a ze skutečných prožitků. Je to taková blbinka, ale třeba se bude někomu líbit.

„Všechno, co vidíme nebo soudíme, je pouhý sen uvnitř snu.“