Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

tak trochu sen, tak trochu realita...tak trochu výkřik...tak trochu prostě já!

všimnem si ho ale?

Přátelství, plány na pomoc Africe a láska.

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Pro tebe cokoliv!

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

zaklepe a vstoupí...

Ach to rozhodování, má udělat spontánní věc nebo poslouchat rozum?

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

další pokračování, doufám, že vás to trochu zmate.... díl druhý! Kdo nezná pana Fukse, tak nepochopi...ale to nevadi...

... tam, kde je jen sníh, on, a jeho fantazie.

ale jednou musí o dům dál...

Jednou jsi nahoře, podruhé zas dole...

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

O nevšedním setkání dvou lidí, o čem všem může někdo snít... Pokračování bude zítra;-)

jen pokus...pokud se bude líbit, tak by mohl mít pokračko...

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...

Omlouvám se, že tento díl je hnedka ze začátku tak sprostý, ale bez toho by to jinak nešlo (opravdu jsem se snažila, jelikož sama nemluvím sprostě). Proto jsem to udělala tak, aby to nikoho nepohoršovalo a ten kdo by to chtěl trochu okořenit, tak si to lehce domyslí... Děkuji