"Říkala jsem mu, ať přestane, ale zmáčkl mě loktem pod krkem, nemohla jsem nic dělat. Taky mi roztrhl triko, to už jsem měla strach, začala jsem křičet. Myslela jsem, že mi přijdou na pomoc." Zase ten přerývaný dech jako na začátku, pýcha a vzdor jsou pryč. Utírá si nos hřbetem ruky, podávám jí papírový kapesník. "A oni přišli, jenže ne na pomoc," doříkávám za ni.

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

.. nebojte, tahle nebude dojemná, ani sebelítostivá :))

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

.. nejsem si jista, jestli by to nemělo být zařazeno v oddílu "tragická" :))

rovněž povídky/symbolické

Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí.. / kritizujte, jsem jen pokusný králíček v psaní povídek.. ráda uvítám upozornění na nedostatky.. :)

.. volné pokračování vyprávění http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=27750-nazev-nevim

...

Žiju vlastně docela vtipný život, když se tak na to podívám.

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....

Do háje s romantickýma hrdinkama, co hledají své prince a akorát se litují. Přišel čas kurviček.

Odchod jedné mé spřízněné duše "domů".

Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

Posadila se naproti mě, také za plexisklo, akorát proti směru jízdy...

Co že to člověk vlastně k životu potřebuje? Lásku, pivo a wifi zdarma?