Po dlooouhé době, snad zpět:o)

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Přátelství je láska bez křídel.. a zároveň se vylučují. Taky se v tom moc nevyznáš?Ne? Tak asi právě proto jsi mi tak podobná, dívko..:)

O Halině Pawlowské, nástrahách časné sexuální výchovy a přednostech poskytování první pomoci.

Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Tak to prostě je a ne, že ne.

Bylo to opravdu zvláštní setkání...

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

...a nebo už nikdy?

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

O můj pracovní den se rozhodně nejedná! Taková morbidní hříčka. Napište mi koment, kvůli statistice. :-))

Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...

Věnováno kamarádovi, který mi svým vyprávěním pomohl překonat partnerskou krizi

Povídka (možná) ze života...

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.