jak řekla jedna má kamarádka: člověk si zaplatí fotku na doklady a pak tam vypadá jak drogový dealer :D

Tak a já ty turistické značky můžu zanést do té mapy EDDR co zkouším dělat.

Jinak je mi záhadou, proč jsou ty dvě holky tak rozdílné. Napadá mě… Ale ne… Ta „čistá“ Martinická voda z průmyslové oblasti v tom bude tentokrát určitě nevinně :D …

příliš depresivní na to, abych si ji četl, když jsem doma sám.

Luxus! :D Tomu říkám pointa jak z učebnice :D

Možná se to nerýmuje, možná se možná to není uplně báseň. Ale je to od srdce a to se cení! :D

Postrádám soustředění, abych si to pozorně pročetl celé :P

Nicméně s předposledním řádkem souhlasím, to je taky to, co mě drží nad vodou.

Skvělě, těším se na další díl.

povídka jak má být

Konference mi připoměla konferenci ve Wannsee… Jsem zvědav na další díl.

Ronald Reagan: to já si tak tiše žádám o objasnění, nějak se mi nezamlouvá, že by měl bůh teplé paže :D

tuhle nějak nechápu…

„tvůj
-chutnal po
borůvkách“ Sakra, ale už bych si vážně někde měl koupit borůvky, pořád tu na ně někdo má narážky. :D

Jinak konec je pěknej. Takovej milej… :)

Nevím proč, ale mě na tom nejvíc zaujal ten oheň z nebes. Asi jsem skrytý pyroman :D

Líbí se mi ten odstavec s „Jsem kretén“, ten je takový vtipný.

Scéna ze záchodku je na můj vkus moc explicitně popsaná, takhle bych to rozhodně nepopsal. Plus za chlápka na konci, ten pobavil :D

Pěkná asociační, zrovna včera jsem poslouchal ukázku z Škvoreckého knihy Mirákl, která popisovala Pražské jaro (nebo spíš jeho neslavný konec).

„jsi krásnější, tím víc, čím méně jsi moje. “ → někdo říkal, že je to evoluční mechanismus. Každopádně je pěkně krutej.

mannaz: Odkdy fušuješ do tramvají? :D Má to být spíš T6A5.

Jinak tu tramvaj jsem upřímně řečeno recykloval z jiného svého projektu, akorát jsem musel vyházet zpětná lomítka

Borůvko, u vás jsou opravdu bílí jeleni? Viděl jsem hodně, ale…

Ronald Reagan: Stý komentář mého díla! Díky (i všem předchozím komentujícím).

Nicméně to bohužel není tak, jak jsem napsal. Něco mi sežralo zpětná lomítka v tom logu.

Já jsem pro. Přijde mi, že se ti v básni daří vyvolávat napětí a pak uvolnění (zřejmě délkou řádků a volbou slov).

A to je velké umění napnout a uvolnit čtenáře v pravý čas, hodí se to třeba při psaní hororů.