Připíjím-tak na nás? Na nový začátek...
![]() ![]() ![]() ![]() |
A až budou padat
z nebe kusy ohně,
minou nás,
budeme sedět
nad řekou.
Sedíme tam i teď,
hledím ti do očí,
pozoruji úsměv
-zamilovala jsem se do něho.
Držíš mne v náručí
-nad útesem-
nepouštěj mě!
Věřím,
že to neuděláš.
Sedíme nad řekou,
drž mě pevně,
prosím,
nikdy nepouštěj,
neodcházej...
z nebe kusy ohně,
minou nás,
budeme sedět
nad řekou.
Sedíme tam i teď,
hledím ti do očí,
pozoruji úsměv
-zamilovala jsem se do něho.
Držíš mne v náručí
-nad útesem-
nepouštěj mě!
Věřím,
že to neuděláš.
Sedíme nad řekou,
drž mě pevně,
prosím,
nikdy nepouštěj,
neodcházej...

Nevím proč, ale mě na tom nejvíc zaujal ten oheň z nebes. Asi jsem skrytý pyroman :D

chloeee
líbí se mi ... hezká
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nad řekou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Loučení
Předchozí dílo autora : Snila jsem