Krásné zachycená melancholie a odcizení, moc se mi líbí hlavně poslední tři verše.

Líbí se mi velmi nekorektní závěr - fyzický trest, haha

Psavec : ano, něžné, jemné, křehké, krása. Děkuji.

Hezká.

Homér: Taky si myslím, díky.

wojta: Dík za nakouknutí.

Něžná krása jara.

Sláva dcerám Eviným.

Tam už jich pár je.

wojta: nedráždivý je super :D díky

wojta: Dik za doplnění.
Ja na kole projel kde co jen tam jem nebyl.A to jsem daval 7 -8000km ročně

Klídek, už sám útěk za svobodou osvobozuje. Když prchám s batohem já, vrchol svobody nastává během cesty, kdy tíha nákladu na zádech stanovuje míru zátěže přemožené chlapským odhodláním pokračovat dál. Návrat utahaného medvěda ke své roztoužené medvědici to už je takový ten pseudokonec pohádek, které ve skutečnosti pokračují in casual way dál, ale za báseň už to nestojí.

Napsal jsi to hezky. Pořád je v tom ta homérovská naštvanost, ale aj cosyk nove - takový nějaký smutek či co. Hm, kdoví, to je jen můj dojem.
Lituju lidi, kterým se nezdají erotické sny.

Paráda

Mlčeti Zlato : kekebreke : Dandy : děkuji za zastavení.

Homér : je to koloběh, ale líbí se mi. Děkuji.

To je dobře Milane, že nehoupeš se na laně.

Udivuhodná, líbí se mi.

Slunce svítí, ptáci zpívají, svět je nádherný...

Sněženky, krokusy, ač jich je málo,
ve vzduchu cítit je, že blíží se jaro.

Naděje a radost je vzácná. A báseň se ti povedla.
Jen se mi na začátku ta morčata vybavila moc živě, jak lomcují urputně mřižema.