Umouněnka : poezie plná emocí a napětí. Je v tom cítit strach, touha i snaha najít klid. Plno hezkých obrazů...

Psavec: Díky moc.

Hlavně jít dál, a nelpět na minulosti...

Psavec: Dandy: Díky

Perfektní ...i když zmizel, něco krásného rozbouřil ... Hosana,,
vivat, jsi ještě živá ...

Nedá, to je fakt.

Zaujala.

Tohle se moc povedlo.

Cynická Mary: Díkec, kočko.

Miňko: Jarda468: Díky za návštěvu a koment.

Děkuji všem. Vážím si toho .

Hezky napsané . Umim si to představit jako písničku .

LadyLoba: Tekuté bylinky mám rád.

Složenky- to je smutná realita většiny z nás.

Ellen: Děkuji. Možná na dlouho poslední... Dostal jsem teď jednu smutnou zprávu, že už není mladá autorka, která mi jaksi přirostla k srdci jako vlastní a její táta je můj ročník. :-(

Něžná romantika... moc pěkné.

Yana: Jj, ještě občas něco spíchnu, Yano. :-)
Teď jsem dočetl Jezerní růži od Františka Kožíka.
A jsem zas romanticky naladěn, tak možná zase s paní Músou něco vymyslíme...

Super ;)

Jarda468: Jo, tuhle basen jsem slozila, kdyz jsem zaplatila 16k za osetreni korenoveho kanalku :D

Miňko: děkuji že si pod mým dílkem strávil takový čas, zaujalo mě i to že jsi milovník ruské tvorby, tak se tak zamýšlím a hned v dětství byl mým hrdinou Neználek, četla jsem hodně jako dítě a to byl můj hrdina, pak asi že mi bylo proti srsti se přiznat k tomu že se mi líbí cokoli co zavane sovětským svazem jsem ruskou tvorbu nevyhledávala a byla to škoda, když mami si přála jít na Alexandrovce zprvu jsem váhala, ale kvůli její radosti lístky koupila a... neskutečný zážitek, ano vyvěrá z nich ta širá duše, zní nádherně, měla jsem husí kůži a dokonce slzy. No a Děti z Arbatu, Višňový sad, Oněgin, Labutí jezero to jsou skvosty