Raději milostný krach, o kterém vím, než utápění vlastní duše v beznaději popoháněné nadějí...

Já bych spíše řekl:

Nikdy neklaď otázky
jejichž odpověď druhé straně ublíží
a tím ztratíš i to,
co zatím máš.

Díky za komentáře, které jsem dostala, koukám, že za úvahu to stálo ;-) Šlo o to, zamyslet se na hranicí, kterou si každý stanoví a kterou je (ne)ochoten překročit. Jde to, jak vrhnout kostky, abyste nemuseli překročit Rubikon. ;-))) díky všem

A jako na potvoru, má lež krátké nohy a ještě s ní nikdo daleko nedokráčel... =/

Na tomhle je hodně zajímává ta drsnost... i když mě moc nesedí ten samotný závěr, ale zase pasáž:

voči máš děvče jak angorák
a z cigaret ti v koutku visí kapka kouře

Ta je hodně povedená =)...

Chi, to je velmi pěkný povedený vtip... co člověka nenapadne... =D...

:o))

Zatraceně..vážně to svádí k zahloubání se do sebe!

Fakt super;-)

Asi jsem tě nepochopil...

Že by se pomalu blýskalo na prvního Oblíbeného autora?

Jsem asi zvrácená, ale líbí se mi to. Přesně takovýhle druh povídek mám ráda. Originální:o)

Rozesmálo:oD

moc mě ničím neoslovila. ale špatna rozhodně neni :)

100+ .. za výstižnost.

ta druhá část začínající číslem 3. je krásná :o)

:)

nevím proč, ale po prvních větách jsem si vzpomněla na Bajaju ;-))

souhlasím s Mirem, není co dodat.

Je to dost divný..občas se tam objeví takové světlejší záchvěvy, ale je to spíš takový tok myšlenek bez pointy... Tak snad příště...

to gabkin: žádala jsem o komentář, ne o chválu...tohle vzniklo na přednášce sociologie, takže aspoň je vidět, jak je sociologie nebezpečná ;-) Nemyslím, že je to návod na dokonalou vraždu, na všechno se přijde...