přidáno 04.04.2008
hodnoceno 3
čteno 1029(21)
posláno 0
/Oči stírané smíchem
Jsou naší osamělostí/

A přesto…
Neradi vidíme…

/Dívala jsem se
Z mých zavřených okenic
Plaše posílala
Slzy jako perly
Po niti mých snů/

Zpřetržených…

Viděl tolik životů
Smrt jako největší dar
Viděl tolik životů
Tak jak se lehce žijí
Přesto ten jediný
Svůj nedokáže žít…

Plánovala své narození
Jako motýl
Se prý vyklube
A zapomněla
že za stěnou nikdo
není

kdo by pochopil…

/již necítí
již se
stala vlastní nití/

Tam kde dříve byla touha
Zde výčitky jsou pro ni bytí
Jak dříve si pletla lásku
Teď vyšívá ti smrti masku

Jsou dva
Jsou jeden
Jak vždy
Tak pod temným nebem

Byla perlou
V zemi nářků
Byla vílou
Bez křídel
Stala se však síní z ledu
Krásou hořkostí tak plna

/Jsem první slzou jedinou
Jsem první i poslední tvou/
přidáno 25.04.2008 - 19:43
tak tahle je vážně dobrá :) dokonce se občas i příjemně rýmuje ;) gratuluju :D
přidáno 07.04.2008 - 18:11
Smutně krásná...plná hořkosladkých citů...
přidáno 05.04.2008 - 08:31
100+ .. za výstižnost.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsem tvou jedinou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jsme naším osudem, jsme naším prokletím
Předchozí dílo autora : Pravítkem ti vyměřím čas

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming