Ze života :D akorát to poslední dvojverší tam fakt nezní

dobře vypointovaná

Skvělá :)

První sloka parádní, druhá pro mě o něco slabší, ale jako celek pořád dobré

Má to něco do sebe ;) Hlavně vlak a tak, pak a jak, to mi zní strašně dobře

první trojverší má náboj a kouzlo, jaké haiku mívají, zbytek už slabší a z mého pohledu zbytečný

některé obraty zní příjemně poeticky

derrry: Myslím, že by to mělo fungovat samostatně i takhle. Jakýkoliv "dramatický" konec by to podle mě shodil do kýče. Ta povídka pro mě vyznívá beznadějně, že i když něco chceš, v určitý chvíli to prostě nejde. Nemůžeš oné dívce zavolat, nemůžeš jí napsat, protože neznáš telefonní číslo ani adresu. Zbývá ti jenom doufat, že ji snad ještě někdy náhodou potkáš, třeba v tramvaji nebo na přechodu pro chodce na rušné ulici, a nebudeš váhat, zdali je to skutečně Ona.

taron: Pokračování? Poslední věta je zároveň úvodní větou nové kapitoly knížky, kterou čte (možná bych to měl pro větší přehlednost označit kurzívou, ale nechtěl jsem to čtenářům až tak ulehčovat). Takže si sedl a nic se nezměnilo, krom toho, že příště už možná nebude váhat, až potká nějakého starého známého.

Ulehám a mám Tvé teplo na polštáři...to mě dostalo :)

moc dobře rozumím těm pocitům, chápu vznik té básně, ale když to vezmu z formálního hlediska, tak tam absentuje rytmus. Sám ale pořádnou báseň nenapíšu, o nějakém rytmu v ní ani nemluvě, takže to ode mě neber jako nějakou zlou kritiku ;)

řekl bych spíš lyrická povídka ;) po dějový stránce se tam toho stalo pramálo, důležitý jsou tady pro mě pocity a myšlenky lidí, kteří přemýšlí sami o sobě a tak nějak nemůžou najít své místo ve společnosti.

Je to nedokončené, protože ten příběh tady nekončí, je to součást většího celku. A oddychové by to být nemělo, má to něco říct, o současnym těkavym světě. Uvidíme, jestli se to povede :)

po dlouhé době jsou tady nový smutný pocity, ale paradoxně po hodně dlouhý době zase píšu.

Taky to mám podobně, takže mě to zasáhlo a pokud nevadí, tak si ji opíšu :) jen ta poslední věta by tam podle mě vůbec nemusela být

kýčovitej námět, ale styl máš dobrej ;)

možná to není báseň, ale je to poezie...Sice používám deodorant, ale nemám rád stádovost.
Kluci už ti nesundávají kabáty, jen tě svlékají...no asi dělám v první řadě to samý, ale občas i ten kabát sundám.
A dost metafor mi taky zůstává skrytých, nebudu lhát. Ale aspoň můžu hledat

zaujalo mě to, ale stylisticky se mi to vůbec nelíbí :/

vml: děkuju, Paolliny je borec, že ve svym věku napsal takovej bestseller, kterej jsem teda já osobně nečetl, takže nemůžu porovnat kvalitu mou a jeho. Každopádně bych byl strašně rád, kdyby se mi to podařilo zdárně dokončit, doladit a vydat. Plánuju to na vlastní pěst, s vlastníma ilustracema, ale třeba se to podaří dostat i do normální distribuce, kdo ví :)

Neboj, počítám s tím, že moji hrdinové dojdou cíle. Ještě, když vidím, že o to někdo stojí, nesmírně mě to motivuje k další práci ;) díky za přízeň