Sen

Bylo to moc krásné,
A teď přijde mi to jako sen,
Myslela jsem,že vše je jasné,
Když šli jsme spolu ven
a v dešti spolu líbali se,
Tak dlouho přece hledali se…
Najedno zase ztratila jsem,
To co někdo na chvíli mi dal,
Ztratila jsem toho,co mě miloval…
Nebo možná jen předstíral,
Že celé srdce by mi dal…?
Poví mi někdo,co mezi námi stalo se,
Že už nikdy neshledáme se?
Že už nikdy neuvidím oči tvoje
Co pohled vlídný měly,
Že už neucítím ty rty tvoje,
Co polibek vždy dát mi chtěly?
Že neobejmeš mě,jak vždycky jsi to dělával,
Asi nevíš,že radost do života jsi mi dal,
A pak zase odebral…
Kdybys věděl,nebo aspoň tušil,
Že lásce a štěstí jsi mě učil…
Že díky tobě splnil se mi sen,
Aspoň na chvíli,než přišel den,
Kdy nechal jsi mě probudit se…