Jen takové momentální rozpoložení duše, když je ten lásky čas, jenom doufám, že neuvidim nikoho pod rozkvetlou třešní...
přidáno 01.05.2008
hodnoceno 5
čteno 1793(23)
posláno 0
Za bránou bolesti,
chvíle, jež duši
táhnou pořád zpět.

Za oponou beznaděje,
chvíle, vyryté
nožem na lavičku.

Dávno je konec
a přece pořád hledím
na plátno, kde se titulky ztrácí.

Dávno je konec.

a už jen sám tu sedím.

V temnotě kinosálu
všechno zlé
ztratilo své tvary
a detaily malé jako střípky
štípají mě v hlavě
zítra je první máj

Snad jen z čiré nostalgie,
přivoním si ke kvítkům
rozkvetlé třešně.
přidáno 16.11.2010 - 19:02
V temnotě kinosálu
všechno zlé
ztratilo své tvary...

Někdy mám pocit, že celý můj život probíhá jen na filmovém plátně.

Moc líbí.... Nechť si každý představí to své.
přidáno 17.09.2010 - 22:57
po dlouhé době jsou tady nový smutný pocity, ale paradoxně po hodně dlouhý době zase píšu.
přidáno 12.09.2010 - 12:38
Moc se mi líbí... Snad už je ten smutný pocit pryč :)
přidáno 23.04.2009 - 11:39
básnička je dobrá. Obrazová, není dlouhá je akorát.
přidáno 01.05.2008 - 18:31
Když skončí jeden film, je čas pro reklamu:-) a pak začne film další nový....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Za branami : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : snílci 20
Předchozí dílo autora : snílci 19

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming