Souhlasím s Neem a Slávkem. Připomělo.mi to můj, na dně krabic zahrabaný, sešit s názvem "jak chutná život v sedmnácti". Jo, spoustu otazníků, bolesti, zklamání, lásky...a bylo to sakra těžký. I dnes si.umim srdce zlomit a bolí to. Recept na štěstí úplně nemám. Ale každé setkání, zamilovaní, šťastné i nešťastně je zkušenost. A i když to bolelo, vždy mě to nějak posunulo dál, naučilo něco o mě, formovalo. A i díky tomu dnes taková, jaká jsem. A jsem ráda.
Někdo chytrý jednou řekl, že zamilovat se do sebe bývá románek na celý život...něco na tom je. Jak k sobě, tak k ostatním. Ať se daří.

...a nezáleží na tom, co napíši, ale...krásný to je.

Hezké

Super! A měly i krajku!

Chtěla bych slyšet... hezká.

Jak krásně slovo..zázněje. děkuji,že jsi ho nechal zaznít

Zaujalo, díky!

Tenhle let nezastavím, ale byla jsem to já, kdo se rozhodl pro let...A píši to opravdu v dobrém, stejně tak se rozhodla i Dívka v modrém. Díky, mám ráda Tvé básně.

Chápu. I takové jsou dny, lidé, svině.
Ale svět není černobílý, tak snad zítra...více barevně.
Díky.

Baví mě ta atmosféra, dokreslené pozadí hlasem malých písmen...skvělé, díky.

Děkuji moc za komentáře, vážím si toho.

Očista dočista... krásné.

Vášeň... celý Vesmír se rozpouští v tom okamžiku. Jen přimíchat trochu něžnosti, ať nepálí ten mráz příliš.. krásné.

Krásné, epické a plné citu.

Miluji ty krajky očních mžitek...díky, snad obživnou.

Líbí se mi...jako by tam byly vstupy "vypravěče"... díky!

človiček: to nevím, já se s tím nesetkávám často. Ta báseň mi tak přišla, tak jsem ji tak napsala...vnimám ale u ní,že sděluje cosi, co nerozlišuje mezi pohlavími...možná je to příběh muže/osoby, jenž cítí Lásku k Zemi, ale touží se jí dotknout více...resp. uchopit jí. Ale ...je tu a není :-)
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.

Vždycky mě rozesměje... díky!

Tak to je...

Líbí se mi..jak umíš popsat jeden moment tak, že scéna je skoro slyšet :-)