|
..když vlci se ženou, cítím se ženou. Víc než kdy jindy
 26.05.2020 10 1073(19) 0 |
|
|
Já schovávám se do vlasů - před světem.
Nebudu lhát - jsem Žena a je květen.
Jejich vůně je cítit bezpečím,
nad rozlitým mlékem nebrečím.
Tedy...jenom občas.
Jdu spát a nechám si zdát, že vlci vyjí.
A já, že vyji s nimi.
Nebudu lhát - jsem Žena a je květen.
Jejich vůně je cítit bezpečím,
nad rozlitým mlékem nebrečím.
Tedy...jenom občas.
Jdu spát a nechám si zdát, že vlci vyjí.
A já, že vyji s nimi.
26.05.2020 - 23:37Zitra
Tvůj hlas prořízl moje ticho... ale nerozbil ho... Jen ho rozvlnil jako první kapka deště hladinu rybníka. Díky za ten pocit.
26.05.2020 - 23:32Keltské ohně hoří, lovci se ženám dvoří.Teplý vánek v žilách vane, pluh do země se noří. Nad vším májky symbol vlaje.Životem se plní stáje.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ŽeNa Sebe Volá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Med a kakao
Předchozí dílo autora : Medvídek na klíčích
