 10.06.2020 8 681(22) 0 |
Zapomínám její obličej,
ale ne její doteky po ránu,
když jsem držel její dlaň po peřinou,
aby to nikdo neviděl.
Zapomínám její tvář,
ale ne její dráždivé oči.
Tmavě zelené a lesklé jako podzimní les při bouřce,
skrývající tajemství života.
Zapomínám její obličej,
ale ne její vlasy,
rozprostřené na polštáři,
jako černé prameny nekonečné řeky.
Zapomínám její tvář
a vůbec na tom nezáleží.
ale ne její doteky po ránu,
když jsem držel její dlaň po peřinou,
aby to nikdo neviděl.
Zapomínám její tvář,
ale ne její dráždivé oči.
Tmavě zelené a lesklé jako podzimní les při bouřce,
skrývající tajemství života.
Zapomínám její obličej,
ale ne její vlasy,
rozprostřené na polštáři,
jako černé prameny nekonečné řeky.
Zapomínám její tvář
a vůbec na tom nezáleží.
11.06.2020 - 20:30Tvář se časem vytratí
však jiné se neztratí
ať doteky či vůně
po nichž srdce stůně
však jiné se neztratí
ať doteky či vůně
po nichž srdce stůně
11.06.2020 - 16:16Dobře vystižené. Do toho, co člověk často nezapomene bych přidal ještě vůni a úsměv.
11.06.2020 - 09:08Já také už nějakou chvíli zapomínám.. krásně mi sedla do nálady, děkuju :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomínám její tvář : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sto
Předchozí dílo autora : Zimní ohniště
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))
