 21.05.2020 5 851(11) 0 |
Cestou mi padla krajina do oka.
Tak teplá, že hřál jsem si ruce o její oblé hrany a doufal,
že spadne hlouběji. Snad až do srdce.
Ale vítr mě probral ze chvění a mé chtění pro dění, zmizelo.
Tak objal jsem se doufajíc, že ve mě kousek zbylo.
Tak teplá, že hřál jsem si ruce o její oblé hrany a doufal,
že spadne hlouběji. Snad až do srdce.
Ale vítr mě probral ze chvění a mé chtění pro dění, zmizelo.
Tak objal jsem se doufajíc, že ve mě kousek zbylo.
22.05.2020 - 08:02človiček: to nevím, já se s tím nesetkávám často. Ta báseň mi tak přišla, tak jsem ji tak napsala...vnimám ale u ní,že sděluje cosi, co nerozlišuje mezi pohlavími...možná je to příběh muže/osoby, jenž cítí Lásku k Zemi, ale touží se jí dotknout více...resp. uchopit jí. Ale ...je tu a není :-)
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.
21.05.2020 - 23:55Proč píšou ženy básně v mužském rodě?často se s tím setkávám a opravdu mě to zajímá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cestou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Medvídek na klíčích
Předchozí dílo autora : Probdělá noc
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
