přidáno 21.05.2020
hodnoceno 5
čteno 799(11)
posláno 0
Cestou mi padla krajina do oka.
Tak teplá, že hřál jsem si ruce o její oblé hrany a doufal,
že spadne hlouběji. Snad až do srdce.
Ale vítr mě probral ze chvění a mé chtění pro dění, zmizelo.
Tak objal jsem se doufajíc, že ve mě kousek zbylo.
přidáno 22.05.2020 - 08:02
človiček: to nevím, já se s tím nesetkávám často. Ta báseň mi tak přišla, tak jsem ji tak napsala...vnimám ale u ní,že sděluje cosi, co nerozlišuje mezi pohlavími...možná je to příběh muže/osoby, jenž cítí Lásku k Zemi, ale touží se jí dotknout více...resp. uchopit jí. Ale ...je tu a není :-)
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.
přidáno 21.05.2020 - 23:55
Proč píšou ženy básně v mužském rodě?často se s tím setkávám a opravdu mě to zajímá.
přidáno 21.05.2020 - 20:53
Je pěkná.
přidáno 21.05.2020 - 18:28
Hezká.
přidáno 21.05.2020 - 17:13
Pěkné. (líbí se mi "chtění pro dění")

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cestou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Medvídek na klíčích
Předchozí dílo autora : Probdělá noc

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
derrry řekla o Nikytu :
Moc ráda ji čtu a moc ráda s ní prohodím občas pár písmenek mejlem. Chytrá holka s hlavou v oblacích a nohama na zemi. :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming