1947.gif
datum 14.11.2013
ying-yang 26, žena
mailbox
děl 5

komentáře uživatele komentáře uživatele :

všechny | k cizím dílům
přidáno 08.04.2014 - 17:45
komentářů3(2.)
fjorda: dekuju moc :) ano, to bylo cilem... uz jsem to opravila, nemuzu uverit ze jsem to napsala! :D
přidáno 05.04.2014 - 22:17
komentářů5(1.)
poslední dva verše jsou nejhezčí :)
přidáno 05.04.2014 - 22:07
komentářů10(5.)
Povedený, mně se to líbí. Pravdou je, že lidé si nikdy neměli tolik prostředků, aby se bavili s ostatními, a přitom nikdy nebyli tak vzdálení od sebe.
přidáno 02.04.2014 - 20:20
komentářů110(103.)
Chtěla jsem si přečíst i komentáře, abych neplácala mimo, navíc názor jiných lidí mě zajímá, ale upřímně? Je toho víc, než dokážu sklousknout najednou a tak lenost zvítězila.

Naprosto a nevyvratitelně souhlasím s autorem. O takových věcech už dlouho přemýšlím a Gwendory to shrnul do jednoho kratinkého článku, gratuluji!
Nedokážu snad už dodat nic jiného než údiv v to, že nejsem jediná kdo takhle smýšlí.
přidáno 02.04.2014 - 20:08
komentářů2(2.)
Zdenka Jírová: Ten komentář (nebo spíš úvaha sama o sobě :)) mluví za všechno, naprosto souhlasím. Chodíme v kruzích a pokaždé si myslíme, že jsme na vrcholu. Na jedné straně Země pomalu, ale jistě ničíme každý živý kousek, jako by to by zeleň byla nějaká nemoc - choroba, od které není pomoci a tak musí být eliminována, nejlépe vyhlazena, a na druhé straně Země chráníme přírodu tím, že používáme papírové tašky místo igelitových. Každá pomoc se počítá, každá drobnost, ač se na první pohled může zdát zanedbatelná, ale co zmůže proti těm, kteří lpí více na penězích než na nich samotných? Je to jako hrst vody vody do ohně, člověk proti lidstvu... A tenhle boj se dá vyhrát jedině tak, že ostatní pochopí... Pak hrst vody se stane lahví, kýblem a kdo ví, třeba i deštěm. Stačí jen, aby lidé procitli a jednoho rána si uvědomili, že jejich domovem není cihlový bunkr, místo, kam se můžou zazdít a skrýt před všemy problémy, ale les, který je přikryje pocitem štěstí, nebe, které jim dodá naděje a harmonie, která je zahřeje. Pokud nechceme ztratit tu poslední lidskost v sobě, to, co byla považováno za normální, neměli bychom ji zahazovat.
přidáno 08.03.2014 - 20:44
komentářů3(3.)
Melkor: Aano, Gratiae je z latiny a ne uplne tak podvedome :D to uz jsem si nevedela rady, tak jsem se nechala inspirovat :) Ostatni jmena jsem uz tak nejak vymyslela sama, jenom jsem pridala prehlasky (me se to tak proste vic libi:D)
Jinak sam mas hezke jmeno; prezdivku, Melkore :D

Dekuju moc za oceneni, povzbudilo!
přidáno 26.11.2013 - 11:29
komentářů10(8.)
Těším se jak se příběh vyvine :). Skvěle napsané, dobré obraty. Líbí se mi i třeba přirovnání "Jsme jako králíci v kleci co čekají na sekáček některé z kuchařek. Nebo jako kanárci v kleci, jenž nemají žádnou šanci se ze své klece bezduchého a nicotného života jak dostat, jedině smrtí, ale ta k nim většinou přijde, jen když je jejich pán zapomene nakrmit." Nápad s čárkovým kódem přímo pecka :).
přidáno 16.11.2013 - 19:24
komentářů2(2.)
Dream: Jsem ráda, že se ti to líbilo :). Pravda... ta věta opravdu nedává smysl, musím to opravit :D. Snad se mi podaří ipokračování.
přidáno 16.11.2013 - 15:20
komentářů6(2.)
Opravdu jsi soužila s postavou a dokázala výborně popsat její pocity :). Utrpení jsi zvýšila už jenom tou kamerou... Jinak velice povedené, bravurní! :)
přidáno 16.11.2013 - 15:07
komentářů2(2.)
Dream: Děkuju moc za komentář, potěšil mě :) a taky za podporu a určitě dám na tvoji radu :). Jsem ráda, za každou připomínku.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming