líbí

fjorda: dekuju moc :) ano, to bylo cilem... uz jsem to opravila, nemuzu uverit ze jsem to napsala! :D

:) zajimave zamysleni... rekla bych, ze se mi to moc libi.. a predevsim, me to taky privedlo k zamysleni.. a to je velice dulezite :) zaver je dokonaly-skvele navazuje, vyplyva.. jde o uplne neco jineho, ale pritom o to same .) (jen si oprav jednu hrubku- s předsudkY, ne predsudkami) :)

Zdenka Jírová: Ten komentář (nebo spíš úvaha sama o sobě :)) mluví za všechno, naprosto souhlasím. Chodíme v kruzích a pokaždé si myslíme, že jsme na vrcholu. Na jedné straně Země pomalu, ale jistě ničíme každý živý kousek, jako by to by zeleň byla nějaká nemoc - choroba, od které není pomoci a tak musí být eliminována, nejlépe vyhlazena, a na druhé straně Země chráníme přírodu tím, že používáme papírové tašky místo igelitových. Každá pomoc se počítá, každá drobnost, ač se na první pohled může zdát zanedbatelná, ale co zmůže proti těm, kteří lpí více na penězích než na nich samotných? Je to jako hrst vody vody do ohně, člověk proti lidstvu... A tenhle boj se dá vyhrát jedině tak, že ostatní pochopí... Pak hrst vody se stane lahví, kýblem a kdo ví, třeba i deštěm. Stačí jen, aby lidé procitli a jednoho rána si uvědomili, že jejich domovem není cihlový bunkr, místo, kam se můžou zazdít a skrýt před všemy problémy, ale les, který je přikryje pocitem štěstí, nebe, které jim dodá naděje a harmonie, která je zahřeje. Pokud nechceme ztratit tu poslední lidskost v sobě, to, co byla považováno za normální, neměli bychom ji zahazovat.

Pěkná úvaha o člověku. Pořád si hrajeme na pány tvorstva a víme toho o "panování" velmi málo. Neumíme řídit ani sami sebe. Proč pořád válčíme ve jménu čehokoli a přitom tvrdíme, jak jsme uvědomělí a chápající. Proč ničíme přírodu a halasně bojujeme za její zbytky? Všechno je jen faleš a lidská nabubřelost. Všechno už tady jednou bylo - mocné říše, věhlasní císaři i králové, a co po nich zbylo? Někdy nic a jinak zaprášená zmínka v dějepise. A přesto si nebereme ponaučení a znovu a znovu objevujeme zapomenuté a neefektivní. Bohužel, zkušenost je nepřenosná. Alois Jirásek ve Starých pověstech českých píše.... jednou pojede po cestě vozka a bičem vnukovi ukáže kolem a řekne :" Podívej, tady stála Praha." Použila jsem to jako příklad, protože by jednou poslední člověk na zničené Zemi by mohl říci ..." tohle byla moje Země".

Melkor: Aano, Gratiae je z latiny a ne uplne tak podvedome :D to uz jsem si nevedela rady, tak jsem se nechala inspirovat :) Ostatni jmena jsem uz tak nejak vymyslela sama, jenom jsem pridala prehlasky (me se to tak proste vic libi:D)
Jinak sam mas hezke jmeno; prezdivku, Melkore :D

Dekuju moc za oceneni, povzbudilo!

Ako si vymýšľal mená? MAli dajaký základ? Gratiae si určite "podvedome" prebral z latiny a ostatné sú skôr zo Sindarčiny alebo Quendčiny, nie? Vždy ma na knihách zaujímajú mená a zdroje, odkikiaľ bol ičerpané :) kniha je napísaná výbnorne, myslím si, že si tam mal jedinú chybyčku...Najväčšie PLUS máš za tú originalitu, enta by so mteda v Temnote nečakal :D...

Skvělý :)

Dream: Jsem ráda, že se ti to líbilo :). Pravda... ta věta opravdu nedává smysl, musím to opravit :D. Snad se mi podaří ipokračování.

Je to krásné a smutné. Dojalo mě to. Jsi dobrá. Krásně popsané, myslím, že nemám skoro žádnou výtku, ale jednu jedinou bych měla. Moc se mi ten celkový dojem z tvého příběhu nechce kazit, ale "Její oči upíraly zrak na mou tvář." nad tím jsem se pozastavila, já nejsem hledač chyb, ale stačilo by napsat "Její oči se upíraly na mou tvář." a hned by to byl podle mě perfektní a velmi povedený začátek pro nadcházející příběh. :D
Jen tak dál, překvapuješ mě. :)

Dream: Děkuju moc za komentář, potěšil mě :) a taky za podporu a určitě dám na tvoji radu :). Jsem ráda, za každou připomínku.

Je to zajímavé, možná trochu krátké, ale zajímavé. Myslím, že píšeš dobře a když to budeš dál rozvíjet tak se ti určitě bude dařit. Ty velká písmena, ale podle mě nejspu třeba, podle mě jsou dobře při nějaké akci, ale tady je zatím klídek. V tvém případě bych se vůbec nebála víc popisu místa, možná i časem přibydou myšlenky postav, ale to je jen na tobě. Nechci to do toho moc kecat, jsme stejně staré, takže ti rozumím. :)Uvidím, co se z tebe vyvrbí... :D
Zatím jen tak dál.
Jo a vítej mezi námi Takari.