Není to špatné, hezká myšlenka, ale trochu mi nesedí gramatika. Čárky jsou určitě špatně a "kam ví až smějí dojít" zní divně.

Píšeš, že je v pořadí, tak tomu s tím kamarádstvím moc nerozumím...

Uf, drsný... Pro mě není horší představa, než čekat, protože jsem (údajně) v pořadí. Zní mi to jako že je čas odpískat, ale to je možná jen můj falešný dojem z textu.

Paráda. Já za tím tedy vidím jasné vyjádření k aktuálnímu dění a o sultánovi s šaškem na oslovi mám zcela konkrétní představu. Jestli to tak myšleno nebylo, nevadí, mě rozhodně oslovila.

michaela07: Díky za milou návštěvu :).

michaela07: Děkuji, to mě těší :).

Líbí se mi, je taková nenásilná, lehoučká, a přece zarezonuje.

milé :)

ŽblaBuňka: Dík!

Taky se mi moc líbila, má to atmosféru i myšlenku.

shane: Ano, je to nelogické. Jenže muži neradi řeší, radši nechávají věci vyhnít.

Těm pocitům rozumím, někdy slova spěchají až moc... Hezké.

Ano, smutné a pravdivé téma. Taky jsem o tom jednou psala, takhle to končilo: jak strašně pálí vědomí, že už ho nic nečeká, přesmutný je pohled na zatrpklého člověka.

kmotrov: Potěšil jsi mě. A myslím, že jsi to vystihl hodně dobře.

Idara: Děkuji :).

Nikytu: Je to tak. Dík za zastavení.

Škoda, že závěrečné slovo nemá na konci první sloky protiváhu, vyznělo by silněji. Ale i tak se mi líbí, je cítit, že jde přímo z toho, co prožíváš.

hezký závěr... jen poznámka, určitě bych líbání neomezovala pouze na mládí :)

Tom Cortés: Jo ták, už chápu :). To je příběh tří nebo více let. Mám to nějak zafixovaný, že po pampeliškách přijde léto, a ne naopak, protože po létě je ještě podzim a zima a pak teprve pampelišky.

Zvláštní, pro mě jsou pampelišky symbolem pomíjivosti, něco jak jepice, utrhneš a zničíš. Ono to k té pohřebnosti má možná blízko. Ale hlavně jsou to jarní kytky, ne letní, to mi tam nesedí. Jinak moc hezké obrazy a vymazlená forma.