 14.02.2017 3 775(12) 0 |
Přisedám potichu,
přemýšlím o tichu
a v paměti ztrácím,
to, co už nechci být,
to, co už nechci žít,
ulicí tiše kráčím.
přemýšlím o tichu
a v paměti ztrácím,
to, co už nechci být,
to, co už nechci žít,
ulicí tiše kráčím.
17.02.2017 - 21:44Orionka: Zvláštní :)... já když si to čtu tak mi to tam vychází :D... Ale děkuji za názor :)
17.02.2017 - 11:21Líbí se mi myšlenka i jemné, nenásilné zpracování. Jen mi drhne, jak k sobě délkou a rytmicky neladí poslední verše slok. Lépe by mi to znělo třeba takhle:
...
...
v paměti navždy ztrácím
...
...
ulicí tiše kráčím
...
...
v paměti navždy ztrácím
...
...
ulicí tiše kráčím
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ulicí tiše kráčím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tvé oči
Předchozí dílo autora : Rozmazaný obraz
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o xaire :Kamarádka, která pro mě hodně znamená. Přál bych jí, aby našla štěstí. E
