|
Je to pohádka bez šťastného konce, ale lepší kategorii jsem nenašla.
 17.10.2016 14 2868(19) 0 |
Byli jednou dva a měli spolu jablko. Krásné, velké, šťavnaté. A navíc kouzelné. Vypadalo moc chutně, takže se do něj rádi zakousli a někdy jablíčko i celé snědli, až zůstal jenom ohryzek. Ale jablíčko pokaždé dorostlo zpátky a bylo stejně krásné jako dřív.
Vypadalo pořád nádherně, lesklé, voňavé, lákavé, do červena vybarvené, ale pak se stalo, že začalo uvnitř hnít. Dlouho nebylo nic vidět a chuť zůstávala také stejná, protože kousali jinam. Až jednoho dne se na povrchu objevila malá hnilobná tečka. Ona se polekala a hned chtěla celou napadenou část vyříznout a vyhodit, ale on ji zarazil. Prý tak krásné a kouzelné ovoce musí zůstat vcelku. Lepší je se tvářit, že tam žádná hniloba není. A tak jablko otočili neposkvrněnou stranou k sobě a ošklivost natočili ke zdi, aby jim nekazila ten krásný pohled.
Jenže hniloba tiše prorůstala dál a dál. Co šlo nejdřív vyříznout, zachvátilo postupně celý plod, až nakonec nezbylo než shnilé jablko vyhodit.
A pak byli jedna a jeden a neměli spolu už nic.
Vypadalo pořád nádherně, lesklé, voňavé, lákavé, do červena vybarvené, ale pak se stalo, že začalo uvnitř hnít. Dlouho nebylo nic vidět a chuť zůstávala také stejná, protože kousali jinam. Až jednoho dne se na povrchu objevila malá hnilobná tečka. Ona se polekala a hned chtěla celou napadenou část vyříznout a vyhodit, ale on ji zarazil. Prý tak krásné a kouzelné ovoce musí zůstat vcelku. Lepší je se tvářit, že tam žádná hniloba není. A tak jablko otočili neposkvrněnou stranou k sobě a ošklivost natočili ke zdi, aby jim nekazila ten krásný pohled.
Jenže hniloba tiše prorůstala dál a dál. Co šlo nejdřív vyříznout, zachvátilo postupně celý plod, až nakonec nezbylo než shnilé jablko vyhodit.
A pak byli jedna a jeden a neměli spolu už nic.
18.10.2017 - 23:25I hniloba je způsob léčení, tříska v ruce je toho důkazem :-)
A nebo Tříska pod Karlákem?
A nebo Tříska pod Karlákem?
27.10.2016 - 17:36Orionka: Jak kdy a jak kteří! Já už se trochu poučil, že odkládat si věci na později znamená zvyšovvat tíhu onoho břemene! :-p
27.10.2016 - 09:33shane: Ano, je to nelogické. Jenže muži neradi řeší, radši nechávají věci vyhnít.
26.10.2016 - 23:06Souhlasím s tím, že kmotrov skvěle vystihl, co chtěla autorka sdělit. Ovšem šťoura by se třeba mohl podivit Jeho poněkud nelogickému myšlení! Proč se bránil vyříznutí postižené části, když věděl, že stejně zase doroste?
Jenže to už by nebyla poučná bajka o škodlivosti přílišného otálení, když je třeba jednat...:-)
Jenže to už by nebyla poučná bajka o škodlivosti přílišného otálení, když je třeba jednat...:-)
17.10.2016 - 22:40Opravdu povedená pohádka pro dospělé. Proč kazit krásné jablko, kvůli malému flíčku...
Je to o odvaze, upřímnosti...
Třeba mě někdo doplní...
Je to o odvaze, upřímnosti...
Třeba mě někdo doplní...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O hnijícím jablíčku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Noční můrky
Předchozí dílo autora : Chrlič
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
