![]() |
![]() ![]() |
komentáře uživatele :


no, nevím proč tu neni komentář, mě se to dotklo a to hned z několika důvodů, děkuji za takovou úvahu, jsem ti vděčná za to, že popisuješ to, co já také prožívám a to jsem o nějaký ten pátek starší. Možná už na to nahlížím právě trochu jinak, připomněla jsi mi i moje dětství, ale hlavně dotkla ses toho co považuji za prioritu v každém životě. Lásku. Dítě obklopené milujícími dospělými, tudíž bezstarostné, šťastné, možná trochu rozmazlované. Těžko je dospělému, který toto neprožil, to systematické hýčkání mláděte. Těžko hledá bezpečí ve svém životě když mu nikdy nikdo nedal najevo že je tím jedinečným a milovaným tvorem. A líbí se mi také rozvíjení té myšlenky strachu v dospělosti. A přiznám se ti, dodnes mám chuť běžet, rozběhnout se po rozkvetlé louce s věnečkem na hlavě a běžet až k obzoru a pak válet sudy dolů (-: Dík za úvahu.


Lössenie Eruzel: jo, jo nevšimla jsem si, dík a dík za vnímání mých básniček, těší mě to


druhá sloka se mi líbí víc, ale vnímám to tápání a nekonečné hledání, ach jo, ale až to všechno najdeme nebudeme mít o čem psát, tak hledejme dále (-:


největší beznaděj vnímám z básně
kde v první sloce se smutkem vstáváš
ve druhé sama mezi všemi strádáš
a třetí bolavá až sem, s nepřítelem leháváš.
Líbí, a při přečtení takové básně vždy doufám že je to chvilkové rozpoložení básníka
kde v první sloce se smutkem vstáváš
ve druhé sama mezi všemi strádáš
a třetí bolavá až sem, s nepřítelem leháváš.
Líbí, a při přečtení takové básně vždy doufám že je to chvilkové rozpoložení básníka


má zajímavou atmosféru a obsah, malinko mě občas rušil styl jak je napsaná, ale ten konec vše napravil, Salute...


Tak fajn, už mi to neva že je venku tak odporně, ale máš pravdu ve své mini, je hezký takový pohled (-:


Je to napsané citlivě, čtivě a až do závěru jsem hltala každou řádku, poslední odstavec nutí k zamyšlení, je nápadité končit otázkou, dává to dílku další rozměr a nutí čtenáře se zamyslet. Nad nešťastnou láskou, nad sebou samým, nad osudem, nad nenaplněnými láskami, nad těmi které nikdy nepotkáme a možná oni jsou ti praví pro nás, nad tím co je vlastně ta stále přetřásaná láska. Líbí.


závěr je takový dvojsmyslný, je to jemná báseň plná citu a ta pro kterou je určena musí být celá rozechvělá myšlenkou že ji někdo tak miloval a miluje, řekla bych nádherné, možná něčím bolavé vyznání, ale taková je asi opravdová láska


Devils_PIMP: taron: ŽblaBuňka: miluji cirkusy a obdivuji vše kolem nich, díky


už jednou si napsala myslím jednu morbidní báseň, něco se smrtí, byla povedenám tahle má moc dobrá místa, ale jako celek na mě působí tak nějak necelistvě a máš tam chyby


čtu ji teď asi po úpravě a tak se mi líbí, ten chlad který z ní vnímám, chlad v duši i v srdci, bolavá


raději vášeň, emoce, bolest, než chlad, možná bych ji nějak rozdělila, ale líbí se mi


jo, takový kaleidoskop, zatočit a promíchat, hezky's to oddělil i těmi čárkami k lepšímu efektu, povedené


tak všem moc děkuji za komentáře k mé blbůstce, ale pampelišky jsou fajn
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [15], Sluníčková [4]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Homér :Nebál bych se s ním vyrazit někam daleko mimo civilizaci, nenechal by mě ve štychu.