KVĚTNOVÁ

Největší smutek je cítit při svítání,
když z peřiny prohřátého těla odchází teplo,
rozbřesk nabízí nespočet možností,
kterých se nikdy nebude dopřáno dotknout.

Největší osamění je cítit mezi lidmi,
za zvuku smíchu a nepřeberného množství slov,
aniž by bylo potřeba pochopit jejich význam.
Vše splývá v prázdno, v jednu šedou šmouhu.

Největší bolest je cítit při usínání,
v chladnoucím pokoji, na své půlce postele,
když slyším každý tvůj nádech a výdech,
přec jako by si nežil, nikdy neexistoval.