přidáno 30.07.2014
hodnoceno 7
čteno 995(9)
posláno 0
Léta k sobě zlehka od kotníků přirůstáme,
v občasném odloučení nejistí sami sebou,
nevědomi si hledání, opakujeme svá míjení.

Když teď ty šlahouny prorostly až k srdci,
neznáme budoucnost, jen právě tuto chvíli,
probuzeni z věčného spánku, vráceni začátku.

Tak jako při porodu je kolem nás mnoho krve,
jejíž barvu a poselství poneseme v otiscích bot,
dokud nesmaže ji prach z cest, které nás volají.
přidáno 04.05.2019 - 22:07
Pointa staronových shledání a zraňujícího prorůstání je my víc než povědomá.Konec dobrej všechno dobrý,přeji souzvuk.
přidáno 13.09.2018 - 08:00
úžasné :-) cítila jsem to až v kostech
přidáno 01.10.2015 - 21:55
Homér: jsem zpět a se mnou snad v dohlednu i nějaké dílko :)
přidáno 08.03.2015 - 10:04
Škoda, že už sem nepíšeš.
přidáno 01.08.2014 - 11:30
vanovaso: taron:
oběma moc děkuji ...
přidáno 30.07.2014 - 17:14
souhlas s taron, nemám co dodat - je nádherná ...
přidáno 30.07.2014 - 15:20
fíha, ta je krásná...
nevím, co vypíchnout dřív a víc...od kotníků přirůstáme, nevědomi si hledání, opakujeme svá míjení.
vráceni začátku, krve,
jejíž barvu a poselství poneseme v otiscích bot
dokud nesmaže ji prach z cest, které nás volají.


prostě paráda, tvé básně stojí vždy za to číst :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
PORODNÍ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : LIŠČÍ
Předchozí dílo autora : KVĚTNOVÁ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming