přidáno 24.05.2013
hodnoceno 3
čteno 794(11)
posláno 0
Zima do bílého hávu halí dech
slzy na řasách mění se v led
ticho kolem padá na tvou hlavu
strach vpíchl do duše jed.

Cizí pohledy v tmách mrazivých
a v hlavě hlas,
ten neodbytný, skrytý rádce
co na cestu láká:
"pojď,
však už brzy,
brzičko...
budeš spát sladce.
Tak pojď, neotálej
do saní nasedni a jeď
jeď, do paláce věčné zimy
kde srdce každé navždy zmrzne
přestane bolet, leč změní se v ledový květ."
přidáno 24.05.2013 - 23:38
křehnou i ti ptáci
tepla nepřibývá
zima se stále vrací
přidáno 24.05.2013 - 23:10
raději vášeň, emoce, bolest, než chlad, možná bych ji nějak rozdělila, ale líbí se mi
přidáno 24.05.2013 - 21:42
takhle asi usíná(umírá) člověk za polárním kruhem,co už se nikdy nevzbudí...brrrr,jde zima na mě z toho

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ledová královna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zůstáváš ve mně
Předchozí dílo autora : Sebekritika

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
ScarLiam řekl o Mája S. :
Zdá se být milá neznám ji Zdá se být krásna mnou neviděna nikdy Stydlivá ... Usuzuji z vykání Stále čtu díla její Neustále zde žije Dále se mění Vidím v ní umělce Její um nikdy nevypění.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming