Conely: "Vymýšlení pocitů" zní dost strašidelně. Ty buď máš nebo nemáš. Vymyšleným pocitům moc nevěřím. Stejně jako, když autor staví na odiv, jak tvořil pod vlivem a na co všechno v tom stavu nepřišel. Jasně, může to dát vzniknout geniálním věcem, ale tady jsem bohužel na takovou ještě nenarazil. On asi jen ten "vliv" sám nestačí, musí to asi mít co v člověku spustit. Každopádně mi to přijde trochu zbabělé, stejně jako třeba doping ve sportu.

Je mi upřímně líto toho, jak se cítíš, ale Tvá báseň mě bohužel zrovna dvakrát neoslovila. Mám pocit, že je to minimálně čtyřtisící dvěstě osmdesátá osmá báseň tohoto ražení, kterou čtu. V ničem se od jiných neliší. Nemám absolutně nic proti básním o nešťastné lásce (naopak...) a je mi jasné, že musejí být psány. Ale tak, aby v tom nepřeberném množství dalších zaujaly, musí se prostě něčím odlišovat.
Každopádně Ti přeju příjemnější témata a budu se těšit na další :-)

casa.de.locos: No, ono je stáří a stáří. Jedno je lítost a druhé moudrost. To druhé bych celkem bral...

Taková impresionisticky prchavá. Moc hezký okamžik. Moc hezky chycený :-)

Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)

Conely: Opravdu myslíš, že krátké básně jsou znakem spěchající doby? Máš pravdu v tom, že píše opravdu každý. Ale dá se v tom zorientovat. A té kvality je v tom setsakra málo. Já to mám tak, že obdivuju ty, kteří poezii dotáhli a vybrousili k takové dokonalosti, že ke sdělení téhož jim stačí zlomek toho, co jiným. Je v tom mnohem víc prostoru a i síly. Bavím se ale o skutečných básnících. Ne o exhibicionistech, kteří neumějí pořádně ani svoji mateřštinu, ale ukájejí se vyvěšováním svých netradičních pocitů a zážitků na internet.

Prvními dvěma strofami jsem se tak nějak pročetl a musím se přiznat, že mě zrovna dvakrát nechytly. Znějí dost frázovitě a zaměnitelně. Ale poslední čtyři řádky mi za to stály. To je moc hezky řečeno a obstálo by to docela dobře samo o sobě. Výborný nápad :-)

Mám rád když prší. Zalije to duši a nasytí prameny. A mám rád básničky o dešti. Škoda jen těch slabších rýmů. Asi bych je taky pustil po vodě :-)

Pajalord: Děkuju, to mě těší :-)

Buď rád za to, že múza prosí tebe. Protože když naopak autor prosí múzu, což je bohužel výrazně častější případ, výsledek podle toho obvykle taky vypadá. Máš to hezký :-)

Johanka: Tak to mám radost :) Dík!

Jako když vítr na chvilinku usedne na tvoji dlaň. Viděl jsem to. Díky za zážitek :-)

Je krásná. A - už jsem to jednou někomu psal - kdysi řekl Saint-Exupéry, že dokonalosti není dosaženo, když už není co přidat, ale naopak když už není co ubrat. Zase se to potvrdilo. Moc se ti povedla.

Amadeo´´: Ona by hlavně každá cesta měla vést odněkud někam. Jak píše Yasmin, stará cesta je dobrým začátkem pro tu novou. Děkuju za nakouknutí :-)

Yasmin: Ano, je to přesně tak, jak říkáš. Děkuju za návštěvu, mám z ní radost :-)

Ten nápad je geniální. Bohužel i dost smutnopravdivej. Líbí se mi to.

Kdyby nic jiného, poslední dva verše by mi stačily! Ale celá je vlastně parádní :-) Jen dvě drobnosti - už od základky jsem alergickej na "když x tak ( co třeba "už se stmívá" ) a "kdyby jsi" je spávně kdybys ( co teda "i kdybys byl jen součást snu"? )
To nic nemění na tom, že mě chytla. A z toho, že jsem chytrej jak rádio si nic nedělej :-)

Takový jemný styl! Ale přečti si po sobě znova ty rýmy. Namátkou: odejít, otevřít, políbit, ucítit. Slovesa v infinitivu. Ta se samozřejmě budou rýmovat vždycky. Ale parádu s tím fakt nenaděláš. Atd. atd... (škoda)

Taková lehce dělnická :-) Každopádně u takhle vázaného verše by to chtělo trochu poladit rytmus. Některé ty verše se sice hezky rýmují, ale jinak znějí kostrbatě. A pozor, nožičky bolely :-)

Zamila: Díky moc, je to taková poznámka na okraji sešitu :-)