přidáno 30.05.2017
hodnoceno 4
čteno 1222(9)
posláno 0
Sešla z oblohy Večernice
po zemi chodit chtěla,
nožičky jí nebolely,
boty na to měla.

Zlaté botky na podpatku
novotou jen svítily,
kdybych takové měla,
moc by se mi líbily.

Poprosila bych Večernici,
byla bych tak smělá,
jestli by mi nohou bosou,
zelí šlapat chtěla.

Její nožka z alabastru
ta má jinou práci,
uhání zpět na oblohu,
zpívají k tomu ptáci.

Co mě to jen napadlo,
nebyl to dobrý nápad,
zřejmě jsem se pomýlila,
račte mě prosím chápat.
přidáno 01.06.2017 - 22:02
Pravda vítězí: děkuji
přidáno 01.06.2017 - 22:02
DDD: Děkuji
přidáno 31.05.2017 - 09:08
Taková lehce dělnická :-) Každopádně u takhle vázaného verše by to chtělo trochu poladit rytmus. Některé ty verše se sice hezky rýmují, ale jinak znějí kostrbatě. A pozor, nožičky bolely :-)
přidáno 30.05.2017 - 21:46
Líbí se mi tam ta ženská jemnost se které je dílo napsané.Zároveň se tam dobře hodí to vložení vlastního úsudku.Povedené dílo.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Večernice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Cesta
Předchozí dílo autora : Jdeme dál

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming