|
Spousta pocitů a žádný příliš konkrétní
 10.06.2017 15 2078(28) 0 |
Možná že tušíš
tam někde mezi
muškátem a růží
jaká a proč
nám rozdal osud jména
Své vlastní neznáš
Říkáš si Unavená
Svéhlavě věříš
že svět je slovem
Barevným slovem
z úst pěvce nebo básníka
Kdo smí tě najít
Budíš se s tváří
obrácenou k ránu
a přece míříš
tam odkud každý utíká
23.06.2017 - 07:34casa.de.locos: Tak to se mi už taky párkrát stalo. Asi to chce čistý suroviny, správnou teplotu a moc často do toho nevrtat :-)
21.06.2017 - 15:38Svéhlavě věříš
že svět je slovem
Jo. A budu.
Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..
že svět je slovem
Jo. A budu.
Nastřádané pocity pak vykvasí v nejlepší básně, pokud se do nich nedostane vzduch nebo červi..
18.06.2017 - 09:26lidus: No, tak teď přemýšlím pro změnu zase já, co říct. Těší mě to. Moc. Tak ať žijí romantické duše. Mám taky jednu takovou.
18.06.2017 - 09:20Yasmin: Jsem moc rád, že se ti líbí. Je to jenom taková hrstka nastřádaných pocitů, které do sebe nějak zapadly. Děkuju :-)
17.06.2017 - 15:38Už dva dny přemýšlím, co napsat. Napadají mě jenom takové infantilnosti, jako že za takovou báseň šla bych světa kraj... Prostě není co dodat, umíš se trefit do černého středu staré romantické duše.
16.06.2017 - 14:56Moc hezky plynou... tvá slova. A lehce. Opravdu jako z úst... šikovného pěvce :-) Krásně pocitová :-)!
13.06.2017 - 19:09Amadeo´´: Jistěže nebude. Taky jsem obvykle se svými pocity radši sám. Děkuju za nakouknutí a těší mě, že zaujala :-)
13.06.2017 - 11:20Já po přečtení této básně jeden konkrétní pocit měl, ale snad nebude vadit, když si jej nechám pro sebe. Je moc hezká, líbí se mi zejména druhá polovina...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co nikdy nepovíš : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sólo pro Panovu flétnu
Předchozí dílo autora : Snad...
