Neptal ses, jaká jsem. Snad ses mně jenom zdál. Nevěřím, že jsi zmizel – ne navždy. Proto tě prostě čekám dál…

Obraz třetí. Nějak jsem jich najednou úplně přeplněná, co den to sen a nová potřeba vypsat se…

Není to zrovna pokračování, jen obraz, další pocit, se kterým jsem se ráno vzbudila. Vystřižené z dnešního snu. (jo a nevím kam to zařadit, páč je to i smutné i tajemné i ze života, tak si vyberte :) )

Napsaná z čirého pocitu, snad smutku, melancholie, nebo já nevím. V autobusu, v 17:10.

„Život je boj, holka, tak si zvykej“ Jar.n

Dnes bych chtěla být s tebou i zítra :))

... miluji tě, Funíku... :)

…konečně potkalo i mně… tam, kam jej už roky chodím hledat :))

Len pre teba - krásne zabalená v jagavom baliacom papieri, previazaná čiernou stuhou...

Po dlhej dobe niečo optimistickejšie :)

Obrázok inšpirovaný Bibliou a Válkovou básňou "Jablko"... Báseň inšpirovaná vlastným životom...

Neskutočne sentimentálna báseň... Klavír som si obľúbila len nedávno, no bola to láska na prvý pohľad... ;))

Chcelo sa mi písať a zároveň kresliť. Tak vzniklo toto...

...záver...nie je práve najšťastnejší...

...predposledná časť...

...3.časť...

...druhá časť...

5 dielna poviedka pôvodne písaná pre školský časopis... Inšpirovaná prostredím mojej milovanej Doubravice. Prostredie je teda skutočné, postavy vymyslené... Dúfam sa bude páčiť ;)

V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...

Možná že vznikla jednoho večera, možná mě napadla přes sparný den ... Možná jsem ji ani nechtěla, možná že všem lžu jen. :))