take jsem neodolala nazvu... je dobra... vidim se tam... jo...:D

den po dni ti odkapává ke dnu dech
den po dni cítíš tu tíhu nad sebou
marně si připomínáš 'tak ho nech'
v hlubinách prsty nezebou

jen pomalu zapomínáš na lidi
vlnky slz odnáší vzdušný stavby
neplakej, on tvou bolest nevidí
stále jsi kapitán týhle plavby

-a ten se nevzdává- ;)

Labuti, připluj....!

třetí oko vyděšeně sleduje neviditelné třetí ruce viditelných narovnavačů paragrafů bez zodpovědnosti

přes kořeny stromů
s vánkem v náručí
snad nezůstanu sám,
tam lásky u náhonu,
kde v času područí
vím, že nespěchám

:-DDD
A copak budou dělat, až bude polární noc:-)))

Moc pěkná úvaha, stručná ale jasná.
"Holt je třeba stále jít kupředu, ale dávat si pozor na to, kam šlapeme..." řekla Nikytu:-)))

... sahá ... Ahas-v e r... áhas

Stoprocentně krásné!

Děkuju za body i za vyjádřené pochopení v komentářích!

tomu říkám pořádná dávka emocí...;)

také si myslím, že člověk ten správný čas vycítí, a proto by neměl spěchat;)
moc krásná básnička...;)

Harmonie ti jde, lahodí uchu i duši.

příjemně jsi mě naladila :)

Nejistota, zkusmé začátky ale i vědoucnost..a všudypřítomná naděje :-) , hezky vyjádřeno....

zas silná... jo, to je ono...toho je třeba se držet... tak ať to vydrží co nejdýl... Taky mě to občas chytá..takovej pocit...

To je zkrátka život

ten příběh znám, krásně jsi ho zasadila do veršů - jako klenot do prstenu!!!

drahá platba ...
ale ne ta v penezich ...

Moc pěkné...;)