...snít je nám dáno, o všem, co tajně chceme
i o lásce ...zatracené

Velmi silné...nemám rád tyhle změny, ale co naděláme?

statečná jsi žena, máš uznání moje.
v dnešní době zvolit si české spoje.

kyž já nevím, jak reagovat na sprosté výrazy v básni...at se snažím, jak chci, prostě mi to tam skřípe...co patří do života, asi nepatří do básnění...(asi maximální kritika,že? :-) jinak je to super věc

krásné a nadsnové :-)

že by? asi mi slábne zrak...inu - dobře mi tak... :-)

..nesahej na tu brzdu! Už je vidět světlo, to na konci tunelu...

ach...znám...a znám...možná že ani nevíš jak moc...silná zarytá do srdce už před několika lety...ale dokázala jsem odpustit i když jsem neměla...jsem tupá malá holka nu...tátova...

Naučil mě pojmenovat
celý svět
a pak jej odzadu
po písmenkách
začal zabíjet
pojmem táta

... ta básnička je strašně silná...

lítostivou lžičkou,
která mu nabízí
polknout omluvu

za mámu

sestry

za mne…

... je to těžký... hodně sil přeju..taky mám období změň...a zároveň nepřetržitých problémů, co nechcou odejít, ale já je ejště vyženu.. Tak ať se to tobě taky podaří ...

Líbí se mi jak tu je vystižena ta poslední chvíle. Že pro dotyčného to může být neskutečně dlouhá doba ... a přitom pro ty ostatní jen zlomek. Líbí se mi to - stejně jako většina tvých děl. :)

Já nevím, dá-li se takováto upřímná úvaha až zpověď, vůbec hodnotit...body či procenty. Hodnotím tedy upřímnost a styl. A můj názor je: Je to tvá cesta a proto je správná a měj ji rád! Myslím si, že smysl tvé cesty své ovoce teprve vydá... a bude plné vitaminů:-)

Na druhou stranu, možná že můj poslední pohled nakonec bude horší než tá blondýnečka.. Byť to bude za pár let.. :-)

:) tak ted nevim jestli je lepsi tvuj epitaf nebo tvuj koment tady... :)
kazdopadne trosku morbidni... takhle bych umrit nechtel... :)

Trošku mi vadila nepřehlednost.. vlastně je dost těžké to číst..

Ale našel jsem tam pár pěkných a zajímavých momentů..

Noo.. upřímě.. koukat při přecházení přez cestu na slečny, byť vážně sexy, je podle mě známka blbosti.. :-)

super /jsem strohej/

Určitě bych mu na hrob přinesla kytku...;)
PS: janča to vystihla...;-D

;( to mě mrzí...a mrzí mě taky to, že tohle necítíme jen my dva...

Krásně vyadřuješ pocity, které mám teď bohužel taky..
Je to těžké, když se člověku zhroutí celý svět a zjistí, že lidi o kterých si myslel celý život, že jsou dokonalí, takový nejsou.

a že ti to počítání dalo zabrat co?...jsou jich mraky...;)
moc pěkná básenka;)