

Darmošlap1960: Romane, zítra dám na Psance ještě sebrané překlady z časopisu Chryzanthemum a bude to, pokud jde o mé překlady, víceméně kompletní.
(Škoda, že to kvůli autorským právům nejde vydat knižně)
Jsem rád, že to tu bude na jednom místě a relativně snadno dohledatelné, když už se nedá spolehnout na Písmák.
(Škoda, že to kvůli autorským právům nejde vydat knižně)
Jsem rád, že to tu bude na jednom místě a relativně snadno dohledatelné, když už se nedá spolehnout na Písmák.


Blázínku z pustiny
zapomeň na stíny
a do barev
zabal tu krásu
běžícího času....
zapomeň na stíny
a do barev
zabal tu krásu
běžícího času....


Darmošlap1960: třetí dílko jsem napsal při pohledu na dívku, která se, možná trochu automaticky, sklonila nad papírovou růži. Přišel mi vtipný právě ten moment očekávání vůně květiny, která nevoní.


To je počin! Přesné obrazy.


Úžasné haiku osvěžení. Špičkové je free form od Johanssona.


Super.


To je fakt . Zem dokáže vše přetvořit v potřebné i krásné.


Psavec: Darmošlap1960: Zkompletoval jsem to i s prvními překlady z této knihy vydanými kdysi v Kulturních novinách...


Moc pěkné. Ano, je to tak prosté, je třeba dát pozor, abychom to nepřehlédli.


Vida, nevěděl jsem, že Diane di Prima psala haiku. Já ji četl ještě za totality, vzpomínám si na verš: "Sundej si ten prořízlý krk z mého nože!" :-)
Všechna dílka jsou úžasná, o každém z nich by bylo možné si dlouze povídat.
Všechna dílka jsou úžasná, o každém z nich by bylo možné si dlouze povídat.


Ha! Největší větev? :-) I tady už třešně odkvétají a včera jsme dost těžce hledali čerstvě rozkvetlý stromek.


Nádhera. Tají se dech nad těmi přesahy. Co k tomu dodávat?
Písmáků je mi líto, kdysi jsme tam začínali s první haiku dílnou (Japhy, Park, Skafararix, Zoee, Jorel, Mr Neutron a další borci)
Písmáků je mi líto, kdysi jsme tam začínali s první haiku dílnou (Japhy, Park, Skafararix, Zoee, Jorel, Mr Neutron a další borci)


Pěkná dílka. Také je mi nejbližší druhé haiku. Má přesah v té pouti, v něčem novém. Myslím na dvojí význam poutě jako cesty (hle, činím vše nové) a zároveň jako místa zábavy a atrakcí, stánků, kolotočů, kde se vše zamíchává, člověk tam může zbloudit mezi povrchními vjemy, touhami, láskami.
U prvního haiku mě napadá otázka, zda by šlo nějak osamostatnit ty růže, nějak ve smyslu "padají papírové růže / dívky se dívají." Je to tajemnější, ale kdo si uvědomí, kde se lze setkat s papírovými (krepovými) růžemi, tak mu hned blikne.
Ke třetímu haiku mám dotaz. Skláníš se nad jiný (černý?) květ, který voní a jehož vůně se nějak přemisťuje nad papírovou růži, která nevoní?
U prvního haiku mě napadá otázka, zda by šlo nějak osamostatnit ty růže, nějak ve smyslu "padají papírové růže / dívky se dívají." Je to tajemnější, ale kdo si uvědomí, kde se lze setkat s papírovými (krepovými) růžemi, tak mu hned blikne.
Ke třetímu haiku mám dotaz. Skláníš se nad jiný (černý?) květ, který voní a jehož vůně se nějak přemisťuje nad papírovou růži, která nevoní?


Ziny: Ziny, vtipný výklad. Prostě Helena studovala jakýsi notový zápis v rámci přípravy na další hodinu na ZUŠce a nohama si poklepávala rytmus té skladby. Asi se to tak říká, že má někdo hlavu v notách nebo v knize, když je zaujat textem, dějem atd. Ale kdyby si opřela opravdu fyzicky hlavu o noty a v duchu si přehrávala tu skladbu a odklepávala pantofli rytmus, tak by to taky "fungovalo".