reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

mám absťák a ždímu ze sebe poezii o naprosto neinspirativných věcech. (taky by to mohlo být o pocitu, kdy člověk pije čaj ve svém soukromém koutku a všechno kolem je daleko. a pak vstane, číšník odnese konvičku a čas se rozběhne.) velmi antiklimatická báseň. (ha!)

pixličky cigaret jsou vlastně malé osobní svatyňky kuřáků (ale stejně jsem to složila na schodech kostela)

kvír radost, navzdory a vždycky, pampelišky ze spárů mezi dlažebními kostkami.

lepší název nevymyslím, asi.

Kdysi jsem někde četla o oblíbené zábavě "vrchnosti". Říkali tomu "liščí tanec". Spočívala v tom, že chytili lišku, zavázali ji do pytle a pak ten pytel roztočili a vyhazovali do výšky... Lišce v těle těžko zůstala jediná kostička celá...

krátce o pocitu

recyklovaná

anglicky, pardon, ale nejak mi to česky nešlo

Skica k pozdějšímu rozvinutí. Kočky se mrouskají a já ohluchla.

Vopruz, sanfranciskej styl.

Ze sbírky: "Andělské tváře"

Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.