|
pixličky cigaret jsou vlastně malé osobní svatyňky kuřáků (ale stejně jsem to složila na schodech kostela)
 04.07.2014 12 1235(23) 0 |
památkáři
trhají pírka
holubům
na stříšky pařížských kaváren
dopadá slunce
vcelku
vrabci se popelí
holčičky hrají si na popelku
rozvíjejí se květy
v botanických zahradách
na starobylá slova
padá prach
a památkáři
trhají pírka
holubům
trhají pírka
holubům
na stříšky pařížských kaváren
dopadá slunce
vcelku
vrabci se popelí
holčičky hrají si na popelku
rozvíjejí se květy
v botanických zahradách
na starobylá slova
padá prach
a památkáři
trhají pírka
holubům
28.01.2016 - 19:29Máš úžasný talent vzít hrst slov, máchnout rukou a rozesít je tak, aby nikde nic nechybělo, ani nepřebývalo. Třeba tak, jak jsi to udělala tady. Opravdu krásná...
22.09.2014 - 22:17Krásná ... Hlavně ten váš společnej zvyk stejného (a přece jiného) započetí a uzavření básně, to je kouzelný ... :-)
04.07.2014 - 21:47Severak: je to velmi dlouhá myšlenková mapa, která začíná petrem vášou a větou "ještě stále je naděje" a následnou (přerušovanou) dvoudenní improvizací se stejném duchu. má to velmi hluboký význam (který je velmi zjevný když to nebereš doslovně) a já teď začínám mlít z cesty, takže tento pokus o odpověď ukončím.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
krabičkový chrám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Upnutá
Předchozí dílo autora : elegie pro yorricka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
