Začínám zjišťovat, že nestíhám psát :D Siena si ale najde svého druha, se kterým se rozhodne strávit život, aby nebyla stále sama, i upírky potřebují společnost. Ale budu vás do zítřka trošku napínat, aby se neřeklo. :) Navíc musím pokračování dopsat :D

"Zemřeme..." zašeptala jsem a ohlédla se na kotouč slunce. Neviděla jsem ho několik století. Nosil život, ale ne pro mne. Pro mě teď znamenal smrt...

Tenhle díl je speciálně věnovaný Mannaz, za to, jak mi pomáhá tím, jak hltá další a další díly Vlkodlačí hrozby. Proto zatím ještě daruji Nisovi život a tahle kapitolka bude věnována především jeho proměně. :) Ještě jednou díky :))

Sice jsem to psala asi před půl rokem ve škole (v mediálce, když jsi chyběla, Snářko :D), ale už jsem dlouho nic nepřidala a s Radioactive se to vleče... No další příběh na dost okoukané téma, ale snad se bude líbit :D

Tahle část Vlkodlačí hrozby se pro mě stala neskutečným oříškem a nevyřešitelným rébusem. Tak doufám, že jsem se s tím nakonec poprala aspoň trošku dobře.

Siena a elfští bohové? Mimochodem, těšte se na konec celého románu, dostala jsem brilantní nápad, jak vše zakončit!

První opravdu zákeřná lest, se kterou jsem se při Dračím doupěti setkala. Doufám, že tam nebude působit příliš nepatřičně, snažila jsem se to tam začlenit jako jakoukoli jinou scénu :)