Toto není mé dílo, ale mého přítele a slíbil jsem jí, že to sem přepíšu, protože si to zaslouží pozornost čtenářů.Napište prosím své názory, děkuji.

Je to o dívce, která uměla létat a utíkala tak před problémy ve škole. Povídka poskládaná z mých snů, které se mi v noci zdají, a ze skutečných prožitků. Je to taková blbinka, ale třeba se bude někomu líbit.

Zážitky z natáčení v komparsu filmu Rytíři ze Šanghaje (jde to 22.9. na Prima Cool). Nemám to v elektronické podobě. je to sken zápisu psacího stroje, když se text posunuje tak, aby byl ve výšce očí, je to docela čitelný. Podtržené části jsou citace, označil jsem tak pro redakci Kutnohorského deníku místa, kde má být kurzíva. Pravděpodobně rok 2002.

Psáno pod lehkým vlivem červeného vína. Odkaz na to, co se děje v mojem světě, když ho nehlídám.

Snad první můj pokus o nějakou prózu...jedná se jen o kousek povídky, kdoví co bude dál ?

Můžu snad žít v krabici?

Jedna ze starších věcí. Dost starších. To se člověk potřeboval prostě odventilovat. A lepší je to na papír, než v životě.

Kategorie: povídky / nesmyslné

„Všechno, co vidíme nebo soudíme, je pouhý sen uvnitř snu.“

.. lze ji obelstít? Povídka s kapkou černého humoru.

Možná jednou potkáte někoho, kdo vám změní život. A možná se to nestane. Nevadí, máte stále mnoho dimenzí. Když ne teď, tak možná příště:-)

Ne, to není dobou, to my jsme divní...