... jedna z ledna ...

Realita bývá krutá...

je lehka... neni to nic fatalniho... tak ji tak berte... spis k pousmani...

...strážci kotle...

Je fakt, že je to více básní, než jedna. Jedna bez druhé jsou jaksi opuštěné. Schovala jsem to do deníku, ovšem Gabkin to tam našel. Tak kdyby něco já za nic nemůžu, může za to Gabkin. Budu mu muset věnovat nějakou pěknou básničku, aby mne nezabil.

tuhle povídku jsem napsala někdy ve 14 letech... :-)

Dneska jsem nějaká vygumovaná... Takže vkládám zase jednu "ze šuplíčku":-)

ale ne... už zase ne-rým, ne-námaha, ne-myslet :)...

-- pokaždé nevím, co sem napsat :)--

Rozverné veršíky měly kdysi potěšit smutnou kamarádku. Napsal jsem jí je do komentáře k její krásné, leč smutkem oplývající básni. Snad se zalíbí i někomu z vás!

...cesou necestou...autobusem domů za myšlenkami reality všedních dnů...

:-) Kritika, kritika, kritika, kritika- SEM s ní :-)

Kalendáři, podlý lháři...měls jen číslo poslední...a mě nikdo nevaroval...že se zase rozední...

jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...

Jsem teprve začátečník co se týče psaní a tak se nebude moc divit, když tam budou i hrubky. Je to fantasy příběh o kouzelných amuletech, čarodějech apod.

extrémně

...

Inspirace: věta z písničky Byrana Adamse-Everythink I do...původně to mělo být úplně o něčem jiném, ale už se nedá nic dělat...:-D

Nejste na tom náhodou stejně?