... už uležená ... pocta Borisu Vianovi ... pro ARA a ještě jedou pro Vítka Kremličku a Michaelu Kubiasovou ... možná jste ji tu už někdy četli

Pomaly a v hrdosti.

..

jen jsem si to chtěla zkusit...

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

kde se vzala, tu se vzala

prosím o jakékoli komentáře MAXIMÁLNÍ kritiku, názory, myšlenky, cokoli...

Když je ten den prostý jmen, zmást zkusím čtenáře, z jiného soudku počnu jen... Kdo poznat dokáže autora veršů žertovných, i s poučením arci, proč život shoří jako vích, a nejsou všichni starci?

____ticho_____ja______sami_dva____*vypovedmyslenek*

... teda ... jestli tohle přečtete ... tak jste fakt dobrý! ...

je "vysněné reálno" reálnem? Není...proto tato blbá báseň...už teď mám na ni zlost. Povšimněme si však ( exkurse, nebo sebepozorování?), že na báseň..ne sama na sebe...což je podezřelé :))))

Budu rád, pokud vyplníte anketu pod dílem.

Neskutočne sentimentálna báseň... Klavír som si obľúbila len nedávno, no bola to láska na prvý pohľad... ;))

Bolest v srdci nezatajíš...

O lidech a nelidech...

Povídka ze soutěže "Trutnovský drak"